Slovensko: obavy z Ficovy vlády se plní
11.09.2006 00:00
Podle mnoha Slováků dopadly červnové volby dobře. Stoupla popularita premiéra Róberta Fica i jeho strany Smer a statistici naměřili doposud nejvyšší hodnotu spotřebitelského optimismu. Není divu; Fico alespoň opticky plní sliby. Zrušil nepopulární poplatky za návštěvu lékaře, důchodcům přiznal vánoční dávku, radikálně zvýšil příspěvek za narození dítěte a vymyslel, jak zdanit slovenské „milionáře“. Zrušil privatizaci bratislavského letiště a vytáhl do boje proti vysokým cenám energií a benzinu. Předpoklady se však plní i těm, kterým z vládního tria Fico-Slota-Mečiar od počátku naskakovala husí kůže.
Nejrychleji se potvrdily obavy z přítomnosti Slovenské národní strany ve vládě. Podíl šovinisty Jána Sloty na moci je čerstvě zalitým kořenem sebevědomí slovenských fašistů a rasistů. Počet násilných protimaďarských incidentů od voleb vzrostl exponenciálně. Stejným tempem chladnou diplomatické vztahy Bratislavy a Budapešti. Róbert Fico se povýšenecky ohradil vůči žádosti maďarského premiéra Ference Gyurcsányho, aby se slovenská vláda distancovala od nacionalistických akcí. Máme jasno: předseda vlády nedokáže vyvážit nacionalistický vliv pitím proslulého Sloty.
Složitěji a pomaleji se ničí reformy. Fico záhy po oznámení koalice, kterou slovenská koruna polkla velice těžce, pochopil, že finanční trhy potřebují slyšet něco jiného než jeho voliči. A tak teď manévruje mezi pragmatickými sliby a populistickými kroky.
Zavázal se sice dodržet maastrichtská kritéria i termín přijetí eura v roce 2009, ale dělá opak: plánuje částečnou revizi důchodové reformy a zavedení nižší sazby daně z přidané hodnoty. Nechává žít ikonu rovné daně, ale lidem s lepším výdělkem sebere nezdanitelnou část příjmu.
Heslem nové vlády je solidarita. Setrvačnost ekonomického růstu ji po jistou dobu dovolí předstírat. Kdyby byl Fico rozumný, snad by si dokázal kupovat příznivce i několik let, aniž by zdevastoval veřejné finance a hlavní ekonomické ukazatele. Znamenalo by to však konec reforem a konec vidiny brzkého přijetí eura. Jenže růst sociálních výdajů, rušení privatizace či změny v pracovním právu podle gusta odborů spíše naznačují, že premiér disponuje pouze schopností přesvědčit masy, nikoli uměním rozumně vládnout. Retardace systému je tak otázkou blízké budoucnosti.
Autor: Juraj Javorský
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.