Co spojuje tyto tři události: Mládkův příměr živnostníků k parazitům, nezvolení Marie Benešové a nejnovější vývoj kauzy Opencard?
Na první pohled je sice hitem těchto dnů policejní obvinění pražských radních kvůli projektu Opencard (jde o nejaktuálnější událost), přesto nejprve věnujme pozornost již mediálně omletému výroku, kdy na ostravském sjezdu oranžové strany přirovnal stínový ministr financí Jan Mládek živnostníky k organismům získávajícím živiny z jednoho nebo několika málo hostitelských jedinců, které poškozují, ale nezpůsobí jim okamžitou smrt.
Měl pravdu, anebo se trestuhodně mýlil? Ale jistěže měl pravdu, může dnes klidně prohlásit i takový člověk, který nikdy na vlastní oči živnostníka nespatřil.
Ovšem k takovému závěru může dojít jen tehdy, vychází-li nejprve z téměř identických slov (byť kulantněji zabalených), jaká později použil v obhroublejší podobě i Mládek - tedy ze slov vyřčených nedávno představiteli vládní koalice, jmenovitě Miroslavem Kalouskem. A zadruhé člověk nezpochybňující ceny pro nejlepšího ministra financí, jež Kalousek získal, jde-li o kredibilitu.
V této logice není tak Mládkův cizopasnický příměr vůbec od věci, neboť jen papouškoval, ne-li si přivlastnil cizí myšlenky a názory muže, oceňovaného za důvěryhodnost.
Přitom ačkoli Mládek řekl de facto totéž co ministr financí, Kalouska plácají po zádech, kdežto Mládek si tvrdě namlátil ústa nejen na veřejnosti, nýbrž i ve straně. A jak ODS, tak i TOP 09 se teď snaží logicky vytřískat z jeho vět politické body. Jak vůbec může k takové situaci dojít, si řekneme vzápětí, teď je totiž na řadě druhý příklad.
Hra o Zemana
Zatímco zmlácená ODS přemítá, jak se odrazit ode dna, využívajíc Mládkova výroku, sociální demokraté řeší odlišný problém: kdo bude hlavní stranickou spojkou na Hrad.
Ačkoli znovu zvolený tandem Sobotka - Hašek působí navenek jednotně, oč více se jeden z nich přiblíží k Miloši Zemanovi, o to silnější (oni si to ti politici skutečně asi myslí) bude jeho pozice. Zatím prý vede Hašek. O tom, že o nezvolení Marie Benešové do místopředsednické funkce se zasadil právě on s přispěním Zdeňka Škromacha, se v ČSSD již otevřeně hovoří. Vadil jim údajně osobní až důvěrný vztah Benešové a Zemana. A právě oni chtějí být přece hlavním kontaktem strany na hlavu státu.
Z Mládkova příkladu už víme, že politická realita a politický záměr mohou být dvě diametrálně odlišné věci, že mohou být v rozporu a že politik se stává skutečným politikem, když je s to riziko takovéhoto nesouladu minimalizovat či zcela vyloučit. Zde sehrává svoji roli například i umění řečnit.
Ale jaká rizika vlastně mohou hrozit budoucí hradní spojce - Haškovi (pokud tedy kuloáry nevypouštějí do světa falešné informace)?
Soukolí
O propojení byznysu se sociální demokracií už dávno není pochyb (jakkoli se nám ČSSD snaží namluvit opak), čímž se jakékoli vzletné myšlenky a témata nejsilnější levicové strany dostávají do bludného kruhu. Ostatně podobně tomu bylo před posledními sněmovními volbami i v ODS: Petr Nečas byl drahnou dobu považován za jednoho z mála bojovníků proti korupci. A tak bylo uvěřitelné, že jeho vláda nepůjde vlivným skupinám z byznysu až tak na ruku. Jenže i Nečas byl a je součástí soukolí (lepší slovo, jímž bych popsal "to", co nás obklopuje, mě nyní nenapadá).
Série volebních porážek, vnitřní spory, hádky, skandály, mezi něž patří i již zmíněná "návštěva" policie na pražském magistrátu kvůli kartě Opencard, a značně nepříznivé předvolební průzkumy zapříčinily odliv "kmotrů", kteří předtím ODS (ve skutečnosti) zlomili vaz.
A byť se nyní mnozí občanští demokraté navenek radují z očišťování od těchto subjektů, ve svém nitru musejí cítit vztek jak hrom, neboť skutečný význam ODS klesá s odlivem mocných. Asi podobně, jako klesají s odchodem voličů preference, nyní vládní straně přisuzující menší než desetiprocentní podporu. To zakládá prostor pro spekulace, jaké maléry na oslabenou partaj, která již není strašákem, která již není s to mít plnou kontrolu nad okolním děním, ještě díky principu setrvačnosti vyplavou, a rovněž kam asi její "kmotři" zamíří. Na čí prsa se budou chtít přisát.
Nepochybně se nabízí vždy ten, kdo bude mít v příští vládě nejen vliv, ale i vazby na politiky ještě vlivnější, než je on sám, i když nemusí mít nekalé úmysly. Takže být hlavní spojkou na prezidenta se nemusí vůbec vyplatit, zvlášť pokud třeba Hašek ve skrytu duše pomýšlí na budoucí předsednictví ve straně či na budoucí premiérování. Stačí si vzít příklad z toho, jak v obklopení kmotrů dopadl Nečas - kdysi "pan Čistý".
Nutno závěrem říci, že není bez zajímavosti, že se "soukolí" v naší zemi v určitý okamžik změní vždy ve "vybíjenou", což je největší slabinou tohoto systému. Pro někoho naštěstí, pro jiného naneštěstí. Skutečný problém by samozřejmě nastal, jakmile by architekti soukolí dokázali tuto slabinu eliminovat či odstranit.
