Stanislav Mihulka: Klima se bude měnit vždycky

Domácí
8. 6. 2007 11:36
komentáře
komentáře

komentářePozorovatelé vědy a vědců se shodnou, že i vědecké bádání podléhá módním trendům. Zkoumat se dá prakticky všechno, a přece se většina badatelů věnuje jen úzkému výseku reality. Konkrétně tomu, který je zrovna v danou chvíli populární. Takové stádní chování přináší mnohé výhody, ale je za něj potřeba zaplatit mlčenlivým souhlasem s oficiálním názorem. Právě teď je teplo a v módě globální oteplování a je pěkně vidět, jak toto jinak docela nevinné sousloví otevírá náruč médií i grantových agentur.

Ještě úplně nedávno byla takovým zaklínadlem biodiverzita (biologická rozmanitost) a za nějaký čas se objeví něco jiného. Nad tím se nemá cenu příliš podivovat – i vědci jsou jen lidé. Smůla je, že se do klimatické debaty přimotal dávný spor o svobodu trhu, který žene původně nudný badatelský dialog do extrémního konfliktu. V něm pak hojně padají osobní urážky a překroucené polopravdy, protistrany se nedohodnou ani na definicích základních pojmů a jen vzácně se objeví konstruktivní názor.

Přitom jsou zdánlivě nesmiřitelné pozice vlastně docela ve shodě. Klima se zjevně mění neustále, taková změna sama o sobě není nic výjimečného a i v krátkodobém horizontu je úplně normální. Na tom se shodnou úplně všichni. Spor je o to, zda je vývoj klimatu během posledních sto padesáti let nějak výjimečný. Leccos nasvědčuje tomu, že ne. I v nedávné historii planety najdeme různé přesvědčivé doklady často velmi rychlých změn podnebí, které svým rozsahem pravděpodobně předčily tu dnešní. Příčinou takových změn muselo být bezpochyby něco jiného než průmyslová civilizace. Tehdejší příroda si s tím očividně nějak poradila.

Všichni se rovněž shodnou, že jakákoli změna klimatu bude mít nějaké důsledky. A spor je zase jen o to, jak velké budou. Pohled do minulosti nám říká, že příroda je až překvapivě odolná. Planeta Země se poslední dva až tři miliony let střídavě rozehřívá a zamrzá v docela drastickém cyklu ledových a meziledových dob. Ani samotné doby ledové a meziledové nejsou oázou klimatického míru, naopak, v jejich rámci klima opět šíleně kolísá. Data z fosilních korálů naznačují, že se v meziledových dobách hladina moře, zřejmě v důsledku změn klimatu, pohybuje v řádu tisíců let až o desítky metrů. Žijeme v neklidném světě. Zdálo by se, že organismy přizpůsobené konkrétnímu prostředí by měly za takových okolností nekompromisně vymírat. Podle paleontologů se ale nic takového neděje. Jak se zdá, zřejmě trestuhodně podceňujeme živé organismy, které se dokážou velice rychle přizpůsobovat. Evoluční biologové vedení Danielem B. Botkinem z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře se už veřejně ozvali, že oficiální odhady vymírání druhů v důsledku změn klimatu jsou proto absurdně přehnané.

Nikdo se asi nebude hádat o to, že jakákoli změna klimatu přinese ekonomické ztráty. Otázkou je, jak velké by měly být. Nedávno zveřejněná druhá část zprávy panelu OSN o změně klimatu (IPCC) dokonce, pro mnohé překvapivě, nesouhlasí s takzvanou Sternovou zprávou z loňského roku, která vidí dopad změn podnebí velmi drasticky, srovnatelně s válkami nebo hospodářskou krizí třicátých let. Podle IPCC i v případě těch nejhorších scénářů tak zle nebude. Přesto se ani tato zpráva nevyhnula rozsáhlé kritice nejen ekonomicky orientovaných odborníků, která odsuzuje přílišné nadsazování negativních dopadů klimatických změn.

A nakonec se zřejmě nikdo nebude přít, že se změnou klimatu by bylo dobré se nějak vyrovnat. Na druhou stranu asi nejvážnější spor v dohadech kolem změn klimatu tkví v tom, jak to udělat. V podstatě máme dvě možnosti. Mediálně hlasitá varianta praví, že musíme proti klimatickým změnám bojovat snižováním emisí oxidu uhličitého (anglicky mitigation), a to nejlépe radikálními změnami charakteru průmyslové civilizace. Existuje ale ještě jedna cesta, jak se vyrovnat s klimatem, totiž přizpůsobení se klimatickým změnám (anglicky adaptation).

Adaptace na klima je zatím ještě tabu, bývá i vysloveně odsuzována jako málo burcující k záchraně planety. Stále častěji se ale objevuje názor, že je žádoucí přizpůsobovat se klimatu minimálně stejně tak horlivě jako proti němu bojovat. V dlouhodobé perspektivě je moudřejší vybudovat technologicky vyspělou civilizaci odolnou vůči veškerým klimatickým změnám, ať už je jejich původcem Slunce, člověk nebo lstiví mimozemšťané. Klima se totiž bude měnit vždycky.

Autor: Stanislav Mihulka, Biologická fakulta Jihočeské univerzity a Botanický ústav AV ČR
Ilustrace: Martin Velíšek

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ