Říkávali a psávali čeští (sportovní) novináři, že někdo, dejme tomu Baník Ostrava, prohrál třikrát za sebou. A v lepších letech toho fotbalového klubu zase, že třeba třikrát za sebou vyhrál. Snad to občas stále ještě říkají a píší, avšak předložková vazba "za sebou" jako by je omrzela. Přišli se substitucí: "v řadě". Proč vlastně?
"Za sebou" mohou stát stromy i domy, lidé i zvířata. "Za sebou" lze něco opakovaně činit. Třikrát za sebou se pokusil o výmyk, třikrát za sebou spadl z hrazdy. Třikrát za sebou získal Jan Železný na olympiádě zlatou medaili: po Barceloně ještě v Atlantě a v Sydney. Z takové zprávy její čtenář či posluchač chápe, že letní olympijské hry se v příslušných letech konaly postupně v oněch městech a český oštěpař tam před sebe na stupně vítězů nikoho ze soupeřů nepustil. Jenže časy se mění, co bylo, není. Pokud by dnes v médiích přišla řeč na tohoto atleta, spíše než "za sebou" bychom slyšeli nebo četli "v řadě". Co se to děje?
Například jen v pondělí 2. května čeští žurnalisté napsali: "Fotbalisté Kutné Hory prohráli druhé domácí utkání v řadě" (Kutnohorský deník), "... hoši už počtvrté v řadě nevyhráli..." (Aha!), "Pátý rok v řadě a po patnácté ve své historii budou hrát fotbalisté Slovanu Liberec evropskou klubovou soutěž" (Liberecký deník), "Cestu za obhajobou pojali velkolepě, na trůn dosedli po rekordní sérii šestnácti výher v řadě!" (Sport), "Stolní tenisté DTJ Hradec Králové si třetí finále extraligy družstev v řadě nezahrají" (MfD), "Dětské hry a soutěže mělo na starosti rodinné centrum Beruška, které se tohoto úkolu zhostilo podruhé v řadě" (Strakonický deník), "Třetí mistrovskou korunovaci v řadě si v sobotu v noci užil brankář fotbalové Basileje Tomáš Vaclík" (Právo), "Fotbalisté Nového Strašecí neprodloužili svoji neporazitelnost na čtyři utkání v řadě" (Rakovnický deník), "Kvitová (...) vyhrála čtyři gamy v řadě" (www.lidovky.cz), "Český zpracovatelský průmysl (...) ztrácel v dubnu tempo již třetí měsíc v řadě" (www.investujeme.cz), "V Rokycanech nedochází k vážným nehodám dokonce už třetí rok v řadě" (Chebský deník) atd.
Slovník spisovného jazyka českého zná rozmanité řady - řadu vojáků, honců a tanečníků, domů i sedadel, píšťal u varhan, tvrdou řadu souhlásek i měkkou řadu souhlásek, taktéž řadu mastnou i aromatickou, útočnou i obrannou. A připomíná - věren době svého vzniku - také řady úspěchů i řady proletariátu. Čeští lexikografové druhé poloviny minulého století zachytili i geometrickou řadu a neposlední řadu, vývojovou řadu a rozpadovou řadu, avšak vítězství či porážky v řadě jim nepřišly na mysl. Anebo i přišly, ale jen na chviličku - to když narazili na anglické "in a row".
Ano, tady je zakopaný pes. Naše žurnalistika, nejen sportovní, je i v tomto případě infikována angličtinou. Tento jazyk si vytvořil spojení "in a row" a myslí tím "za sebou". Fronkův spolehlivý Velký anglicko-český slovník (2006) uvádí v hesle "row" příklad "four times in a row" = "čtyřikrát za sebou". Kalk "čtyřikrát v řadě" pochopitelně nenabízí, jeho rozšíření však zabránit nemohl. Anglickojazyčná média jsou plná spojení jako "six games in a row", "third month in a row", "Juventus win 12th match in a row" atd. A nemyslící nešťastníci to zhusta překládají "v řadě". Slyšíme a vidíme to všude.
Písničkář Jaromír Nohavica, jinak též neohrožený bezručolog, na jehož výsledky amatérského bádání stále dychtivě čekáme, zpívá v prostinkém kupletu o vepřích: "V řadě za sebou/ tři čuníci jdou..." Jistěže "v řadě" neznamená nutně za sebou, naopak, slyšíme-li, že nějací lidé či prasata jdou v řadě, představíme si rojnici, avšak "za sebou" je dostatečné, "v řadě za sebou" je redundantní. Když už pan Nohavica nutně potřeboval v tom verši pět slabik, mohl v prvních dvou zaznamenat třeba tempo oné trojice: Rychle za sebou/ tři čuníci jdou. Anebo to byla rafinovaná meziřádková výzva českým (sportovním) novinářům, aby se chytili za nos a nebláznili už s tím anglickým "v řadě" tam, kde má být staré dobré "za sebou"? Těžko říct.
