Nečasova vláda je kabinetem činu. Konfrontována s dokonaným "rudým říjnem" v krajích, s výsledky prvního kola třídního boje o Senát, s vnitřním - aspoň potenciálním - rozvratem a znicotněním svých partajních pilířů, učinila těžké rozhodnutí: Vyjít lidu, rebelům v ODS i všem stranám, z nichž sestává koalice, odhodlaně vstříc. Pokud chce s občany vycházet a ne vybíhat, musí socializovat svoji asociální politiku. Nápady se jen hrnou a český lid ani nedutá.
Z toho "socialismu" samozřejmě je a bude jen karikatura. Vždyť se nám tu kozlové najednou rozhovořili o zvelebování - jimi samými předtím zplundrované - zahrady. Leze to z nich kostrbatě, jako když pravák vynuceně píše levou rukou. A lépe by snad pro ně bylo, kdyby mlčeli a prstem nepohnuli.
První nápad premiéra Petra Nečase (ODS) byl slib revize sociálních karet či sKaret, prostonárodně zvaných "sockarty". To je ten slavný vynález ministra nucených prací a asociálních muk Jaromíra Drábka (TOP 09) v demisi (a snad, proboha, už aspoň trochu také v depresi). Nemohoucí lidé nebyli jimi s to zaplatit poskytovatelům služeb bez platebních terminálů (tedy prakticky žádnému z nich). Být premiérem, nic neřeším. Technické náležitosti (lze-li to tak říci) Drábkova digitálního výpadu proti chudým a bezbranným lidem jsou právě "v řešení" na policii a státním zastupitelství. A ministrův první náměstek Vladimír Šiška je kvůli tomu ve vazbě. Aby byl po ruce ke konzultacím...
Druhý premiérův nápad nebyl ani nemohl být myšlen sociálně, ale právě naopak - jako ústupek šesti tluchořovským jestřábům, kteří bazírují na daních (co nejmenších, nejlépe žádných). A tak Nečas navrhl zvýšit "jen" spodní hranici dolní sazby z beztak již strašných 14 na ještě horších 15 procent (a horní sazbu ponechat na čísle 20). Ve spodní sazbě jsou přece "pouhé" základní potřeby (jídlo, léky apod.), na něž sociálně slabší vrstvy vydávají výrazně více než lidé zámožnější.
I za to však premiéra za zavřenými dveřmi spolustraníci seřvali. Takže pořád hrozí, že příští rok najedeme na sazbu jedinou (17,5 procenta). A nejméně dvěma třetinám Čechů se z pouhého přežívání protočí panenky.
Modrá záře nad Českem
Nečas je holt pod tlakem zprava i zleva. Nečas je "třetí cesta" a jen snad Tony Blair by mu rozuměl. Rozumí mu však nejnověji i guru TOP 09 a vrchní financ Miroslav Kalousek, jenž před volbami 2010 tvrdil, že ODS je "umírněná sociální demokracie". V současné těžké chvíli však nemíní - tak se vyjádřil - premiérovi komplikovat situaci, a proto je prý připraven "k určitému kompromisu v konsolidačním balíčku". Tento jestřábí kompromis však podmiňuje tvrdým požadavkem na "garance schválení penzijní reformy a církevních restitucí" (řekl Kalousek). Tyhle "malé domů" je prostě třeba přihrát těm, jimž byly dávno přislíbeny. Ne, o důchodce ani o církve hlavně nešlo...
Zdá se, že ten kýžený kapitalismus s lidskou tváří vládnoucí garnitura neumí. Natož prohlubovat sociálno. Umí jen kapitalismus s vyceněnými zuby. A pouze takový od ní můžeme vážně očekávat.
Nebo že by? Maskot TOP 09 Karel Schwarzenberg výslovně pověřil Miroslava Kalouska, aby zkusil "něco vymyslet" ve prospěch opuštěných seniorů s nízkým důchodem, jejichž situace je obzvlášť tíživá. Je to "zadání sice zapeklité, ale bereme to zadání vážně," řekl ministr financí.
Tohle musí vyjít! Záruky jsou přece hned dvě. První je "pan předseda" Schwarzenberg coby - řekl o něm Kalousek - "pravý šlechtic", který "má skutečné sociální cítění". Inu, to je jasné jako tvář Bohorodičky: Všichni neurozenci sociální cítění jen předstírají (a beztak jsou to určitě komunisti). Jen modrá krev - nejlépe na rytíře pasovaná - ví, kterak ochránit chudé, vdovy a sirotky. A tudíž i osamělé stařeny a starce, dobré poddané, o něž se v českých poplužních dvorech děti nepostaraly.
Druhá neprůstřelná záruka je knížetem pověřený pokorný služebník, ano, Miroslav Kalousek. Vždyť je to nejlepší ministr rozvíjejících ekonomik (jenom ta česká i kvůli němu dočasně upadá) a známý filantrop. Kdykoli jde do kostela, od žebráka zrak neodvrací a do kapsy hluboko sahá.
Na tenhle socialismus vláda určitě má. Tenhle socialismus - i když feudální - musíme brát vážně . A můžeme se na něj zcela spolehnout.
