Jsou i horší jevy, než je zvažování šéfa resortu spravedlnosti Pavla Blažka, jak by se v čele nejvyššího státního zastupitelství vyjímal říšský protektor Reinhard Heydrich. Jsou větší přešlapy nežli úvaha ministra financí Miroslava Kalouska o tom, zda by se měli "policejní provokatéři" sami zastřelit, anebo jen pouze - jsme přece křesťané - rezignovat. Hlavní průšvih se odvíjí od normální - málem jsem napsal: profesionální - agendy Nečasovy vlády všeobecně a ministerstva financí zvláště.
Je všeobecně známo, že příští rok bude proražen penzijní tunel ("důchodová reforma"), kterým hned zmizí z rozpočtu zhruba 20 miliard korun. Od roku 2014 bude v trapu dalších 20 miliard kvůli daňové "deformě". O kolik miliard přijdeme hrozícím přehrazením toku evropských dotací do českého chlíva, raději nemluvit. V neckách naší ekonomiky zeje spousta děr, protože korupčníci, lichváři a najímatelé práce načerno mají vysokou produktivitu.
Pro hukot praček na špinavé peníze člověk neslyší vlastní myšlenku. Nedořveme se k slechům politické reprezentace ani s přehršlí základních otázek. Například: Proč neexistují plošná majetková přiznání, povinná registrace dědických příjmů, kontrolní pokladny s fiskální pamětí? Proč se už řádně nezatočilo s anonymními akciemi? Vždyť to i ono slouží k legalizaci korupčních příjmů! Kdyby toho všeho nebylo, korupce by se vyskytovala v míře menší než malé a státní návladní Lenka Bradáčová by mohla klidně učinit to, co jí poslíčci kmotrů radí: odmítnout funkci po zametači Rampulovi. Neměla by stejně do čeho píchnout.
Rekviem pro většinu
Běžnou vládní (vlastně Kalouskovou) agendou je například postupné vyrovnávání (a zvyšování) daně z přidané hodnoty, neboli DPH (legrácky typu sedmiprocentní "solidární daně" z příjmů z částek nad 100 tisíc korun nechme stranou). Tento masakr na sociální vrstvy, které jsou nejpočetnější a za nezbytné potřeby - jídlo, bydlení, oděv - vydají největší část svých příjmů, právě znovu prošel sněmovnou (sazby 15 a 21 procent od roku 2013). Zajímavé je na téhle dani to, že dusí ekonomiku podlamováním poptávky a že tím sama o sobě podtíná příjem státu za "rozpočtově odpovědné" vlády. A že tím ta vláda je - jako v nejslavnějším Orwellově díle - opakem hlásaného, tedy rozpočtově neodpovědná.
Dříve odboráři a opozičníci měli smysl pro humor a hovořili s ironickou jiskrou v oku, že Nečasův kabinet nás chce "proškrtat k prosperitě". Dnes už říkají, že hodlá českou ekonomiku "proškrtat k smrti" (Bohuslav Sobotka). Střihl bych sem nějaké rekviem, ale není to úplně přesné.
O co doopravdy jde? Někteří intelektuálové usoudili, že ministři Nečasovy vlády jenom prostě kopírují všeobecný duchovní úpadek české společnosti. Jinak si nelze vysvětlit, proč ministři srovnávají (ne)zadlužený stát s (ne)zadluženou rodinou. Nejsou prostě schopni si uvědomit, že nevydá-li rodina pět tisícovek, ušetří jich všech pět, zatímco nevydá-li stát 5 miliard, může o 20 miliard přijít. Je totiž natolik zapojen do vytváření bohatství, že záchvatem vládní spořivosti významně zasypává hodnototvorné prameny. Kalousek už zapomněl, jak se armádní tendry podílely na růstu HDP?
Ne, nejde o žádnou zapomnětlivost. A nejde ani o fascinaci všeobecnou ekonomickou smrtí. Jsou stále ještě kruhy, které na téhle morbiditě vydělávají. Reformy nejsou snahou o rovnováhu v "rodinných financích" nebo zdravým úprkem co nejdál od Řecka. Reformy jsou pouhá záminka - tak jako i v tom Řecku - k dokonalejšímu "rozebrání" veřejného sektoru, k privatizaci pokud možno všeho, včetně zdraví a vzdělanosti. Je to "velká domů" pro klientelské sítě kamarádíčků, kteří si přece nezaslouží být - v úlevné anonymitě nepřezkoumatelných majetků - "byrokraticky obtěžováni" a všelijak "demotivováni". Je to jejich vláda.
