Akademické nakladatelství Oxford University Press, které vydává mimo jiné zásadní slovník Oxford English Dictionary, každý rok vybírá anglické "slovo roku". Většinou nejde o zcela nový termín, ale o slovo, které v daném roce dramaticky získalo na frekvenci používání nebo relevanci. Letos v klání zvítězilo přídavné jméno "post-truth" - "postpravdivý".
Za útoky 11. září stály americké tajné služby, z nebe na nás padají chemtrails a ten Peroutkův článek v Přítomnosti byl vlevo dole. A je jedno, kolik argumentů na nás novináři, vědci, experti, nebo dokonce očití svědkové snesou: my přece víme svoje. Adjektivum "postpravdivý", spojované často se slovem "svět" nebo "politika", popisuje situaci, v níž přikládáme daleko větší váhu emocím a vlastnímu přesvědčení než objektivním faktům.
Konspirační teorie a tendence sázet na selský rozum ovládaly osobní názory i nálady veřejnosti vždycky: Kennedyho zabili agenti FBI, Američané na Měsíci nikdy nepřistáli, 17. listopad zorganizovali komunisté, a kdyby volby mohly něco změnit, už by je přece dávno zakázali. V roce 2016 se však sešly dvě zásadní události a jedna okolnost, které volají po tom, aby tenhle přístup ke skutečnosti dostal vlastní slovo, nálepku.
Událostmi jsou brexit (ostatně taky pěkný termín) a výsledky prezidentských voleb v USA. V obou případech lidé volili spíše na základě dojmologie než objektivních informací, více či méně vědomě ignorovali fakta a nechali se strhnout chytlavým populismem nebo lákavým sentimentem. Okolností pak je tendence zařizovat se spíše podle na míru namixovaných zpráv na sociálních sítích než na základě nezpochybnitelných dat. Nikdy v historii nemělo lidstvo tak univerzální přístup k informacím jako v době globální dostupnosti internetu. Přesto pořád preferuje zdroje typu "jedna paní povídala na Facebooku".
Oči možná vidí, ale mozek vidět nechce a politici, média či korporace na to spoléhají. Globální změny klimatu neexistují, i když se můžeme podívat na satelitní snímky vyschlých jezer a zatopených ostrovů. Další půjčka nám určitě pomůže splatit tu předchozí. A ten americký kandidát na prezidenta je přece skvělý chlapák, i když k vlastní dceři bychom ho nepustili na deset metrů. Když něčemu budeme věřit hodně dlouho, přesvědčíme sami sebe, že to je pravda.
Na letošní slovo roku málem dosáhly termíny alt-right (alternativní pravice), hygge (dánský termín pro útulno) nebo coulrophobia (hrůza z klaunů). Loni v soutěži poněkud kontroverzně vyhrál emotikon pro slzy smíchu v očích, z předchozích ročníků se i v české praxi uchytila například slova selfie nebo sudoku. Přiznejme si pravdu: letošní výsledek moc lichotivý není.
