Všichni cítí, jen Paroubek necítí
16.10.2006 00:00
Když se hlasovalo o důvěře kabinetu Mirka Topolánka, prezident byl domovině vzdálen tisíce kilometrů, dlel v Asii. Vládní squadře azzuře byl tedy daleko i fyzicky. Minulý týden, pár dní po návratu, přijal demisi Topolánkovy vlády a zahájil předběžná jednání o druhém pokusu. Koho pověří skládáním rozházeného stranického puzzle, zatím není jasné. Stejně jako to, jestli se tentokrát bude více snažit, aby jím jmenovaná vláda získala podporu.
Máme za sebou pokus ideologický. Jeho podstatou, alespoň navenek, bylo „NE S KOMUNISTY“ a „NE JIŘÍ PAROUBEK“. (Proč navenek? Miroslav Kalousek tvrdí, že se pokusil dát dohromady vládu KDU-ČSL a ČSSD, protože byla na spadnutí nová opoziční smlouva ODS a ČSSD.) První pokus se celkem logicky odvíjel od premisy ODS: Vyhráli jsme volby, tak máme právo vládnout. Celou třetinu roku trvalo, než ODS došlo, že vítězství ve volbách nestačí. (Nestačí především díky volebnímu zákonu, který je synem našeho současného prezidenta, zakladatele ODS.) To jsou paradoxy.
Občanští demokraté nyní rozjíždějí pokus o druhé, méně ideologické, snad i méně nenávistné kolo. Před týdnem Pavel Bém, primátor Prahy za ODS, muž blízký Klausovi, oznámil, že Topolánek již neaspiruje na post premiéra. Neřekl proč, ale my můžeme hádat. Předseda ODS asi uvažuje takto: Já Klause štvu, tak se stáhnu. Sice nebudu vládnout, ale snad se udržím v čele strany, počkám si na nové sněmovní volby, a pak mi to vyjde. Přechodné premiérování chce zřejmě přenechat buď nestraníkovi, „úředníkovi“, nebo kolegovi, který nepatří ke špičkám ODS a protivníky tolik nedráždí. Ten pak povede zemi k předčasným volbám nikoli 200, ale 199 poslanců.
Zdá se, že s úředníkem (Netopolánkem), by souhlasil i Hrad. Prezident nic takového neřekl, ale promluvil za něho šéf politického odboru Hradu Ladislav Jakl: „Všichni cítí, že politické řešení není reálné a že všechno spěje spíše k řešení nepolitickému a k předčasným volbám.“ Proč to neřekl Klaus? Zřejmě čeká, jaká bude reakce. Nezapomeňme, jak náročné je býti „prezidentem všech“... Zároveň váhá: Má být druhé kolo moje? Co když zase nevyjde? Klaus nemá zájem utrhnout si znovu ostudu, ani popudit velké strany.
Jaklovo „všichni cítí“ ani náhodou nelze vztáhnout na Paroubka. Předseda ČSSD nic necítí, hlásí se vehementně o svůj pokus, a dokonce tvrdí, že uspěje, aniž jeho vláda bude stát „na nějakém přeběhlíkovi“.
Rovněž se dá úspěšně pochybovat o hradním tvrzení, že vše „spěje k nepolitickému řešení a k předčasným volbám“. Nepolitické řešení je nesmysl. Buď se dohodnou politici, nebo se nehneme z místa. Říci se dá jediné: první pokus nevyšel. Není divu; od června do října jsme byli svědky vzájemného špinění obou velkých soupeřů. Špína však ulpěla jak na ČSSD, tak na ODS, proto má místo Modré šance následovat Úřední šance, nepolitický překlenovací kabinet. Taková vláda nic nezmění a nezreformuje. Zato politici, vyčerpaní dlouho trvající rvačkou, si dají „oraz“ a pak do sebe s čerstvou pěnou u úst zatnou zuby.
Pokud druhý pokus NEDOSTANE Jiří Paroubek, nahraje mu to. Kampaň ČSSD vystaví na tezi, že se Hrad spikl s ODS, že se Klaus za nadstranického prezidenta jen vydává (přitom v době Topolánkova vedení ODS prezident nadstranický, nikoli proódéesácký, je) a že bylo straně, jež ve volbách skončila druhá, zle ublíženo. Bude halekat: Já bych byl vládu složil, ale v Modrém království jsem nesměl.
Pokud by druhý pokus Paroubek dostal, může to ODS paradoxně pomoci k předčasným volbám. Stačí, aby udržela stovku nesocialistů a nekomunistů pohromadě. Nezapomeňme, lidovci své poslance zavázali: Nesmíte dát důvěru vládě podporované komunisty. Pokud menšinová vláda ČSSD důvěru nezíská, Paroubkovi spadne hřebínek, jeho pozice ve straně se pořádně zachvěje. (S tím má přece Topolánek čerstvou zkušenost.) Třetí pokus by pak mohl být víceméně formální, cesta k předčasným volbám otevřena. Nevýhody Paroubkova druhého pokusu? Zaprvé ona stovka napravo možná neexistuje. Zadruhé by se socialisté na pár týdnů vrátili na ministerstva a provedli tam stejně zběsilý převrat jako ODS.
Výsledek předčasných voleb může překvapit. Na voliče působí nenávist velkých partají odpudivě. Posílit mohou čerstvé i nové strany. O hodně více hlasů získá dejme tomu Strana zelených (současné průzkumy tomu nasvědčují; k SZ přecházejí zřejmě voliči ČSSD). Silné preference má i ODS, takže by mohla vzniknout modrozelená vláda, tedy vláda de facto pravolevá. To bude mít ODS radost...
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.