Očima Vladimíra Baráka
Vzdělání zdarma pro uprchlíky? Nesmysl

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v minulém týdnu překvapil. Oznámil, že na své univerzitě přijme studenty z řad uprchlíků a odpustí jim poplatek za studium v anglickém jazyce, který činí až statisíce ročně. Zdarma je také ubytuje na kolejích, řeší se i bezplatná strava v menzách. Totéž plánuje i Ostravská univerzita. Další školy připojení k "dobročinné" aktivitě zvažují.

Rektor Zima tvrdí, že uprchlíkům je třeba podat pomocnou ruku, usnadnit jim začlenění do společnosti. Pan profesor však blíže neuvádí, do jaké společnosti. Stojí vůbec uprchlíci o život v České republice? Abychom si odpověděli, věnujme pozornost mezinárodním průzkumům z posledních dnů a týdnů o motivech a cílech uprchlíků. Ti přes Česko maximálně projedou. Chtějí se dostat do zemí, jež jsou pro ně zhmotněným snem - Německa, Británie, skandinávských zemí. A klidně za to položí i život. Nabídka studia v České republice je pro ně proto stejně prestižní jako pro nás Čechy pobočka soukromé univerzity ve Starém Hrozenkově. Představa, že uprchlík bude tři roky studovat, dostane český vysokoškolský titul a následně u nás zůstane a republice vrátí, co do něho investovala, je bláhová. Až uprchlík zjistí, jak to u nás vypadá, prchne raději i odsud. To nebude trvat ani jeden semestr, natož šest.

Rektor papaláš?

Rektor uvádí, že přijme deset, maximálně třicet studentů-uprchlíků. Zdůrazňuje přitom, že podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny. Jak si ale může být jist, že právě tolik bude úspěšných uchazečů? Na populární obory se hlásí stovky lidí, ale přijmou se třeba jen desítky. Status studenta získají jen ti nejlepší. Jenže rektor chce uprchlíky stůj co stůj a po mediální odezvě, kterou svým plánem vyvolal, je bude muset i přijmout. Jak to ale provede, pokud uprchlíci ve velké konkurenci běžných uchazečů neuspějí? Ovlivní snad papalášsky přijímací řízení a stanoví minimální počet přijatých uprchlíků? Pokud se tak stane, bude narušen princip rovných příležitostí.

Možná k tomu ale ani nedojde a z přijímacího řízení bude jen formalita. Tomáš Zima měl velké plány, ty mu však možná paradoxně zhatí jeho podřízení děkani. Běžencům se totiž z univerzity nabídly jen ty její části, jež poskytují převážně všeobecné a teoretické humanitní vzdělání. Pozornost si zaslouží i fakt, že UK se v tiskové zprávě zaštiťuje "humanistickou tradicí, z níž vyrůstá a na níž spočívá", a přitom se do hurá akce rektora nezapojily fakulty, u nichž bychom to čekali jako samozřejmost - prosociálně laděné katolická, husitská či evangelická. Z těch nejlepších a nejžádanějších fakult, jako je lékařská nebo právnická, také ani jedna. Anglických programů, které se uprchlíkům nabízejí, je jako šafránu. Azylant si tak bude moci vybírat z takových libůstek, jako je obor sbormistrovství či svobodná umění.

Dostáváme se do paradoxní situace. Rektoři chtějí začlenit běžence do společnosti, a přitom jim nabídnou obory, které by - kdyby ve vysokém školství fungovaly tržní mechanismy - už dávno neexistovaly (protože se do nich nikdo nehlásí, a aby přežily, rezignují na kvalitu a ze zoufalství vezmou kohokoli, kdo má hlavu, ruce a nohy). Nebo obory papírově líbivé, jež však mají takřka nulovou uplatnitelnost na trhu práce. Pokud uprchlík přežije tři roky v Česku, dostane diplom, za který se mu pomalu každý personalista vysměje. Už nebude studentem, a ztratí proto nárok na bezplatné koleje i na bezplatnou stravu. Hrdě se bude pyšnit titulem, ale to naprosto zásadní - práci - u nás nenajde. Nebude umět ani pořádně česky. Vždyť v anglickém studijním programu náš jazyk potřebovat nebude. Ve výsledku dostaneme azylanta bez jakéhokoli rodinného i sociálního zázemí. Bez práce i domova. Chce pan rektor socializovat, nebo produkovat lidské trosky? Význam této jeho "dobročinnosti" mi uniká.

Lidskost na baterky

Pan profesor Zima v rozhovoru pro Aktuálně.cz na otázku, kde vezme na humanitární akci peníze, uvedl, že "ty programy jsou placené a my si tím, že je necháme studovat zdarma, pouze snížíme příjem". Odhlédněme od toho, že školství je dlouhodobě podfinancováno, a berme celou akci jako charitu, kdy se na ušlý zisk jednoduše nehledí. V tom případě mě velmi mrzí, že podobně lidsky se nezachoval také ve chvíli, kdy jeho školu žádala o prominutí školného jedna z mých známých. Dívka z rozvrácené rodiny, zatížená exekucemi a žijící za životní minimum, prosila o odpuštění školného za delší dobu studia. Žádost byla zamítnuta s tím, že peníze zaplatit musí, jinak nastoupí vymahači. Podobně by byla zamítnuta žádost jakéhokoli sociálně slabého studenta, který by instituci dlužil nějaké peníze. Je snad malost, pokud si přeji stejné podmínky?

Když mluvčí Hradu Jiří Ovčáček odsoudil výzvu vědců a akademiků proti xenofobii s tím, že "prohlubuje příkop ve společnosti", nesouhlasil jsem. Ostatně, v rámci školy, na které působím jako pedagog, jsem svůj podpis také připojil. Současná aktivita rektora UK ale přesně tímto prohlubováním příkopů je.

Komentář zveřejněn v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí 31. srpna 2015.