Nyní už nejsme schopni garantovat bezpečnost pacientů. Když podobnou větu vysloví šéf České lékařské komory (ČLK), jež ze zákona sdružuje všechny lékaře v zemi, zaslouží si to mimořádnou pozornost. V podstatě se tím totiž sděluje, že občané jsou v ohrožení života. Jenže to by oním šéfem komory nesměl být Milan Kubek.
Ten totiž apokalypsu předvídá s železnou pravidelností vždy předtím, než se ve vládě začne rozhodovat o penězích. A ani tentokrát nezklamal. Vláda má rozhodovat o tom, zda do zdravotnictví naleje více peněz, než se původně plánovalo. Kubek předložil požadavky, které by státní kasu zatížily minimálně o deset miliard korun ročně navíc. Přeje si například zvyšování platů lékařů minimálně o desetinu každý rok. A mimochodem taky posílit pravomoci "své" komory. Vládu tím rozdělil. Sociální demokraté prostřednictvím premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka zdravotníky podpořili, ANO vedené strážcem státní kasy Andrejem Babišem je striktně proti. Nestává se to často, ale tentokrát se musím postavit na stranu oligarchy.
Babiš v souvislosti se zdravotnictvím rád hovoří o "tunelech" a "černých dírách". Tak často to opakuje, až nás tím už vlastně ani moc nevzrušuje a nepřikládáme tomu velký význam. Tentokrát si ale pozornost zaslouží. Už kvůli tomu, jak moc Kubek a spol. svůj hon za penězi tentokrát přepískli. Spustili obrovskou kampaň, na niž si dokonce najali i komunikační agenturu. Veřejnost upozorňují na to, kde všude se zavírají důležitá nemocniční oddělení. Že čeští lékaři houfně balí kufry a míří do zahraničí. A že když to tak půjde dále, nebude nás mít kdo ani kde léčit.
Miliardy v úplatcích
Tak zlé to ale není a nikdy nebylo. Babišův postoj nepřidat bez rozmyslu do zdravotnictví už ani korunu má smysl. Ve zdravotnictví se opravdu plýtvá. Je v něm přebujelé korupční prostředí (jen úplatky pro lékaře podle odhadů dosahují přes osm miliard korun ročně) a stále se v něm dají hledat rezervy. Komora argumentuje, že Česko ve srovnání se západními státy dává do zdravotnictví málo peněz. Pravda ale je, že se situace velmi rychle zlepšuje. Letos do zdravotnictví půjde nejvíce peněz v historii - poprvé více než 250 miliard korun. Celou polovinu spolknou nemocnice. To není málo. Proč jsou tedy lékaři stále nespokojeni?
Oproti svým kolegům na západ od nás mají tuzemští lékaři skutečně nízké platy. Jenže to se kompenzuje životními náklady, které jsou u nás ve srovnání se Západem k smíchu. Vedle jiných vysokoškolsky vzdělaných lidí a profesí jsou na tom navíc lékaři se svým průměrným platem kolem šedesáti tisíc korun stále poměrně dobře. Takoví učitelé berou jen kolem dvaceti tisíc. Asi i proto se Kubek nemůže pochlubit stoprocentní podporou lékařského stavu. Někteří doktoři se již od jeho aktivity otevřeně distancovali.
Němeček podlehl
Příliš okaté je i načasování protestů v souvislosti s blížícími se volbami do krajů a třetiny Senátu. Ten, kdo ve vládě nebude hlasovat pro požadavky ČLK, může pravděpodobně čekat stávkující lékaře na prahu svého resortu. Ministr Němeček už podlehl. Nelze mu to vyčítat, protože každý ministr zdravotnictví si přeje hospodařit s větším rozpočtem. Babiš, který ale bojuje v předvolebních preferencích s ČSSD o každé procento, stojí před dilematem. Když do zdravotnictví přidá, rezignuje na svůj mediální obraz snažící se prezentovat ho jako rozpočtově odpovědného podnikatele, jenž přišel do státní správy udělat pořádek. Na druhou stranu stávka doktorů by mu mohla značně uškodit v očích veřejnosti a mohl by prohrát volby.
S nataženou dlaní už na vládu míří i lékárníci. Zdravotní sestry se zatím příliš hlasitě ozvat neodhodlaly, ale určitě by si zvýšení platů taky zasloužily. A co třeba ošetřovatelé?
Odpovědnost za hospodaření státu má na starosti Andrej Babiš. Jednou by se rád stal premiérem. Teď má na vládě šanci ukázat, zda na to má, nebo podlehne bílé lobby.
