Pátečník Jaromíra Slomka
Zrada vzdělanců aneb Arne Novák po 75 letech
28.11.2014 05:05 Glosa
Byl čtvrtek 12. ledna 1939. Arne Novák, rektor Masarykovy univerzity v Brně, při své instalační přednášce promluvil ke studentkám a studentům. Žije ještě někdo z tehdejších posluchačů? Bez ohledu na to Novákova slova stojí za připomenutí.
"Neopouštějte a nezrazujte nikdy posvátnou víru v poslání a úkol vzdělanstva! Syntézou principu antického a křesťanského vznikla a zmohutněla ve středověku, ale byla zachovávána ještě renesancí a za osvícenství zásada: všechna moc pochází z ducha; vzdělanci byli jejími strážci a to jim zaručovalo vůdčí místo v organizaci světa: služebníci Ducha byli skutečně solí země a moc inteligence byla uznávána a oceňována. Avšak sekularizací a laicizací vzdělanstva nadešla nejprve etatizace kultury a vzdělanci ve funkci úředníků, důstojníků, učitelů a kněží, ale i spisovatelů, vědců a umělců jali se přisluhovati zájmům státním."
Publikum už jistě tušilo, kam rektor míří: "V revolučním věku demokratickém nastal malý přesun. Z plnosti revolučního sebevědomí pronesena, přijata a i do ústav vtělena nauka formulovaná úplně v neprospěch vzdělanstva: všechna moc pochází z lidu. A tu jali se vzdělanci dávati své vědomosti, schopnosti a podněty k dispozici lidu, přestali udávati směr, z vůdců stali se vedenými a stavše se výkonnými nástroji skupin, stran a stavů, poklesli k úplné bezvýznamnosti. Toť zrada vzdělanců, o níž mluví francouzský myslitel (Julien Benda, pozn. J. S.) a pod kterou trpíme všichni."
Novák ještě vyzval plénum: "Nespolupracujte, prosím, na ní; rozpomeňte se na vůdcovské postavení inteligence! Vyzbrojeni citlivým sociálním svědomím buďte opět vůdci lidu, ne jeho nástroji, a se vznešeným posláním přijímejte plnou odpovědnost!" Následovala statečná připomínka Mnichova, poznámka o "velké loňské katastrofě naší vlasti, kdy jsme byli připraveni i o historické právo státní a hranice jím dané i o přirozené právo svého jazyka a své národnosti". A dávka naděje: "Věříme, že z vůle dějinné spravedlnosti získáme jednou obé zpět..." De facto vize odboje: "... ale nesmíme na to čekati fatalisticky se založenýma rukama a s lhostejnými srdci."
Od smrti Arna Nováka, v té chvíli ani ne šedesátiletého, uplynulo 26. listopadu pětasedmdesát let. Co si dnes vzít z jeho odkazu? Skoro všechno! V šíři a hloubce znalosti české literatury od nejstarších časů po svoji současnost (a ovšem ve schopnosti literární dějiny přehledně, poutavě a důvtipně vyložit) neměl konkurenci; jeho jedinečná literárnědějepisná syntéza zůstala nepřekonána. Či to snad někdo zkusí po něm? Bez grantů, spolupracovníků a institucionálního zázemí? Tak schválně!
Novák byl velmistrem slova, dokázal to ocenit i Karel Čapek, všiml si, že v novinách "dává zazářit slovu v jeho leposti - pravím raději lepost nežli krása, neboť krása může být i hrozná a příkrá. Láska k slovu, smyslná libost z barvy a lesku slova, to jest jedna z nejpatrnějších vášní tohoto humanistického ducha; bohatě rozvinutý duktus věty vede čtenáře svou ornamentální ladností, v níž není přeryvu ani nárazu představ. (...) Je vskutku zvláštní půvab v hovorech tohoto smyslného čtenáře a literárního poživače světa; vstupujete v nerozpoltěný, jaksi epikurejský svět, kde potkáváte básníky a květiny; tvrdá země života stává se tu libosadem ducha."
Také lingvista František Trávníček byl okouzlen intelektem svého kolegy z Masarykovy univerzity: "Novák využívá do krajnosti výrazové schopnosti slov, větných členů, přiděluje jim co možná nejvíce významových úkonů, až nemilosrdně zkouší jejich výrazovou nosnost. Zná dobře svůj jazyk, miluje jej, ale klade naň vysoké požadavky. Je zvláště po této stránce vyhraněná stylistická osobnost." Pro Trávníčka je bohužel příznačné, že mlčel, když na počátku 50. let ambiciózní knihovník, nakonec univerzitní profesor František Buriánek zběsile naplil na Novákův hrob (svou brožuru nazval Proti buržoazní literární "vědě" Arne Nováka - na uvozovky byli komunisté vždycky machři - a přispěchal v ní mimo jiné s poznáním, že reprezentant "buržoazní reakční ideologie (...) svými autoritativně pronášenými soudy mátl širokou čtenářskou veřejnost"). Zrada vzdělanců...
Arne Novák má pevné místo v českém panteonu i 75 let po smrti - jako úctyhodný znatel literární historie, brilantní esejista, pohotový kritik a muž, který svůj charakter osvědčil v době, kdy mnozí byli "pragmatičtí".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.