Veltlínské zelené prodávané pod značkou Vinařova Chlouba je rekordmanem mezi pančovanými víny - z 83 % bylo naředěno vodou. Ale i další čtyři desítky vín z letních kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce obsahovaly vodu, glycerol nebo umělá barviva.
Ten kdo vymyslel jméno Vinařova Chlouba pro největší patok, musel mít evidentně velký smysl pro humor. K smíchu už není, že pančovaná vína měla v nabídce i řada obchodních řetězců. Podle rozsahu problému to vypadá, že se na trhu s víny schyluje k aféře podobné té s metanolem a pokud díky vynalézavosti podvodníkům náhodou nedojde na zdravotní následky, tak už nyní je tu kauza srovnatelná s koňským masem.
Od začátku června Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila v rámci svých kontrol na čtyři desítky vín, které označila jako falšovaná. V praxi to znamená, že byly buď ředěny vodou s přidáním lihu, "doslazované" syntetickým glycerolem nebo dobarvované. I když se s výjimkou barviv jedná o látky, které se ve víně nacházejí v přirozené podobě, je možná otázkou času, než někoho z "vinařů" napadne v rámci úspor použít k vylepšení metanol nebo jako kdysi v Rakousku fridex.
Že se nejedná o výjimečné selhání, ale že je zde systémový problém, ukazuje jednak šíře nevyhovujících vín, objem přidávaných látek, kdy podíl dodané vody se běžně pohybuje nad polovinou obsahu, i to, že vylepšená vína se objevila v nabídce hned několika velkých obchodních řetězců - Ahold, Kaufland, Lidl, Tesco, Norma ale také Jednota. "Zmíněná vína byla dostupná ve třech našich obchodech a po zjištění inspekce byla neprodleně stažena z prodeje. S dodavateli vín jsme ihned zahájili jednání o nápravě. Spotřebitelům se omlouváme," uvádí Jiří Mareček, tiskový mluvčí Tesco ČR. Reakce dalších zástupců prodejců, SZPI, Svazu vinařů přináší aktuální číslo MarketingSalesMedia.
Lidé pohybující se na trhu s vínem a stojící mimo prodejce se vesměs shodují na jednom: současný stav je výsledkem enormního tlaku na cenu a děje se v podstatě to samé jako u jiných produktů, kdy se za kvalitní surovinu hledá nějaká levná náhrada. To ovšem ještě není odpověď na otázku, jak je možné, že se podobně falšované produkty objeví v regálech velkých řetězců. Děje se tak na zakázku samotných nákupčích? Patrně ne. Ti spoléhají na doklady svých dodavatelů a vlastní rozbory si mnohdy dělají až v okamžiku, kdy se objeví nějaké problém.
Analýzy toho, zda je víno "křtěné" vodou, nebo obsahuje syntetický glycerol, jsou přitom drahé. Proto o ně není komerční zájem a analýzy provádí pouze SZPI nebo Celní správa. Je tedy víc než pravděpodobné, že oněch čtyřicet nevyhovujících vzorků je jen špička ledovce. Syntetický glycerol navíc přímo u nás žádná laboratoř komerčně neanalyzuje, analýzu lze zadat v Akreditované laboratoři BS Vinařské potřeby, která však vzorky odesílá do zahraničí. To vše jen nahrává podvodům. Jak MarketingSalesMedia potvrdila jedna z pracovnic laboratoře, poměrně často přicházejí dotazy na testování glycerolu a vody od firem, které dovážejí víno ze zahraničí, když ale zjistí cenu testu (okolo 10-15 tisíc), o testování ztratí zájem. Nepřímo z takového vyjádření vyplývá, že ani firma dodávající do obchodu, která v zahraničí kupuje víno po cisternách, nemusí přímo přidávat chemii do vína, ale může být obětí podvodu.
