Sociální síť Twitter je pod rostoucím tlakem vlád, aby poskytovala privátní informace o svých uživatelích. Podle výroční zprávy Twitteru, za prvních šest měsíců letošního roku ve srovnání s předešlým pololetím stoupl počet takových žádostí o plných 40 procent.
Na čele žebříčku žadatelů jsou Spojené státy, jejichž oficiální intervence tvoří tři čtvrtiny ze všech 1157 žádostí, které Twitter v prvním pololetí obdržel. Údaje Twitteru přitom nezahrnují žádosti amerických úřadů vznesené v rámci tajných programů na sledování internetu. O těch nesmí být vedena žádná veřejná statistika.
Obsahem žádostí je většinou e-mailová či IP adresa daného twitterového účtu. Značný počet intervencí přichází i z evropských zemí, například z Británie či Francie. Sedmaosmdesát žádostí přišlo z Japonska, kde má Twitter velké množství uživatelů.
Typickým případem je francouzská žádost z února. Pařížský soud tehdy požádal vedení Twitteru o údaje týkající se účtu, na němž se objevily protižidovské výroky. Twitter nejprve odmítal informace poskytnout s vysvětlením, že napadená data jsou uložena na serveru v Kalifornii, tedy mimo dosah francouzské justice. Nakonec se ale v červnu tlaku podvolil.
Podle prohlášení Twitteru se stále častěji objevují i případy cenzury. Zatímco ve druhém pololetí loňského roku byly takové případy zaznamenány ve dvou zemích, v prvním letošním pololetí již takových zemí bylo sedm. Nejčastěji o vymazání obsahu žádají brazilské soudy, které v devíti případech zlikvidovaly celkem 39 pomlouvačných tweetů.