Zneuctění národního pokladu, za které v Mexiku hrozí až patnáct let vězení. Řeč je o množících se krádežích "srdce" rostliny zvané Weberova modrá agáve, z níž se vyrábí proslulý nápoj Tequila. Nedostatek surovin a tlak distribučních společností ohrožují jeho kvalitu. Mexická pýcha je ve vážném nebezpečí.
Silný destilovaný nápoj tequila vznikl v okolí stejnojmenného města ve státě Jalisco a podle mexických zákonů se smí produkovat pouze v dalších čtyřech oblastech země: Guanajuato, Michoacán, Nayarit a Tamaulipas. Vyrábí se z rostliny Agave tequilana (takzvaná Weberova modrá).
Ostatní destiláty z agáve, jíž roste v Mexiku přes dvě stě druhů, nesmějí tento název nést. Jsou označovány jako mezcal. Pravá tequila je pouze jedna a prožívá krušné období.
Krádeže narůstají
Plod dozrává do nejvyšší kvality i deset let, pro zachování lahodnosti nápoje je potřeba alespoň sedm roků vytrvalé péče. V tom je však úskalí: šlechtěná plodina se stává terčem zlodějů, kteří z ní nožem vyříznou nejcennější část - srdce zvané piňa. "V noci na plantáže najíždějí v nákladních autech bandy zlodějů, které jsou napojeny na drogové kartely a při svých rabovacích nájezdech se neštítí žádného násilí," stěžuje si zemědělec José de Jesus, který výsadbě agáve zasvětil celý život. Podle informací mexické Regulační rady pro tequilu bylo loni tímto nešetrným způsobem ukradeno okolo patnácti tisíc rostlin, což je trojnásobek oproti roku 2016. Úřady se tomu snaží zamezit, stát Jalisco zvýšil tresty, chycený pachatel může jít do vězení až na patnáct let, přičemž nejnižší sazba je pětiletá. Ale příliš to nepomáhá.
Národní poklad
Pěstování agáve a výroba tequily, která si získala po celém světě nebývalý věhlas, se staly mexickým národním pokladem. Podle statistických údajů činí tržby v tomto odvětví dvě miliardy dolarů ročně (přes čtyřicet miliard korun) a je v něm zaměstnáno okolo sedmdesáti tisíc pracovníků.
Obrovské ztráty vstupní suroviny, které způsobují krádeže, a také tlak na vyšší produkci však nutí pěstitele sklízet nevyzrálé plody, čímž se zhoršuje kvalita nápoje. To může být v budoucnosti vážný problém.
Není totiž kde brát. Pro letošní zemědělský rok zaseli mexičtí farmáři 17,7 milionu rostlin agáve, přičemž poptávka sto čtyřiceti akreditovaných společností v Mexiku, které mají právo tequilu vyrábět a prodávat, je 42 milionů.
Ceny rostliny tím pochopitelně narůstají. V roce 2016 se platilo za kilogram v průměru 3,85 dolaru (zhruba osmdesát korun), letos v lednu už dvaadvacet dolarů (čtyři sta čtyřicet korun) - tedy více než pětinásobek.
Pěstitelé nyní jásají, výrobci však takovou radost nemají. Obávají se, že se příliš drahá lihovina na trhu neuchytí. "Při této ceně nemůžeme soutěžit s jinými levnějšími destiláty, jako jsou vodka nebo whisky," upozorňuje Salvador Rosales, výrobní ředitel mexického podniku Tequila Cascahuín.
Boom vede ke krachu
Lákavé ekonomické ukazatele přinášejí těžkosti - agáve se stala vyhledávaným cílem zlodějů a bezohledných obchodníků, kteří baží po penězích. "Obrovské zisky a boom v této komoditě nás přivedou ke krachu," povzdechl si Francisco Soltero, ředitel strategického plánování americké firmy Tequila Bacardi, která s tímto nápojem obchoduje.
Budoucnost nevidí slibně ani Raúl García, předseda Výboru pro národní produktový systém Agave Tequila. Tato organizace sdružuje většinu pěstitelů rostliny. "Jsme přesvědčeni, že to bude mít silný dopad na velké společnosti, jako je Cuervo nebo Sauza, které mohou mít existenční starosti," varuje. "A nevíme, jak by tento problém mohl být brzy, a hlavně dobře vyřešen. To nás znepokojuje," dodává. Stejné obtíže jako Jalisco hlásí i další mexické státy, kde se může tequila vyrábět.
VÍCE PODOBNÝCH ČLÁNKŮ NALEZNETE V ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYCHÁZÍ KAŽDÝ ČTVRTEK.
