Světové hospodářství roste nejrychleji za posledních osm let. Firmy hledají nové příležitosti k expanzi a přitom je mají blízko a zároveň daleko. V kosmu. Na oběžné dráze země, ale třeba i na Měsíci, Marsu nebo na planetkách a asteroidech.
Vesmír se prý rychle stává místem, kde se v dohledné době bude odehrávat byznys v oborech, které vládnou světovému hospodářství. Podle Rady pro budoucnost kosmických technologií při Světovém ekonomickém fóru už dávno neplatí, že je hospodářský rozvoj lidstva omezen pouze na naši planetu.
Naopak, Země je pouhý začátek exponenciálního a fakticky neomezeného hospodářského růstu. Společnosti, které si toho všimnou jako první, vydělají nejvíce. A největší šanci prý mají ty, jež podnikají v některém z následujících pěti odvětví.
Energetika
Jde o nejrozsáhlejší sektor světa. Jeho příspěvek ke globálnímu HDP tvořil za minulý rok bezmála 8,5 bilionu dolarů. Není na tom nic divného. Člověk je tvor, jehož rozvoj na spotřebě energie závisí. A čím více lidí bude cestovat mimo Zemi, tím více energie bude v onom prostoru zapotřebí a tím více se jí v něm také zobchoduje. "Ve vesmíru budou v nejbližších dekádách žít a pracovat miliony lidí," věří například Jeff Bezos, zakladatel, majitel a ředitel Amazonu, největšího e-shopu světa. Miliardář je o svém tvrzení natolik přesvědčen, že investuje přes miliardu dolarů ročně do své firmy pro kosmickou dopravu Blue Origin.
Zapomeňme však na energetiku, jak ji známe z našeho fádního pozemského světa. Energie v prostoru bude pocházet především ze Slunce, už proto, že tam je její využití nepoměrně efektivnější. Naproti tomu ta pozemského původu si svůj význam coby základní pohon pro raketové motory udrží. Současně ale lidstvo jen těžko odolá pokušení pátrat po energetických surovinách našeho typu kdekoli ve vesmíru.
Těžba
Jedno z nejstarších odvětví zažívá v posledních letech poměrně strmý pád, o nějž se velmi přičinila světová hospodářská krize. Ceny ropy a zemního plynu mezi lety 2010 a 2016 klesly o pětasedmdesát procent a to se podepsalo i na vytvořené hodnotě - v minulém roce sotva přesáhla 700 miliard dolarů, zatímco ještě před sedmi lety to bylo 1,6 bilionu.
Kosmos je proto jasnou příležitostí. Dobývání nerostných surovin by nejspíše připadalo v úvahu na Měsíci, planetkách nebo jiných tělesech. Podle letos vydané studie investiční banky Goldman Sachs je těžba na asteroidech daleko realističtější, než se dříve předpokládalo. Fyzikální a finanční bariéry jsou dnes snáze překonatelné a vlastní náklady na tamní těžbu jsou prý dokonce nižší než na Zemi.
Lucemburská vláda v kosmickou těžbu věří, a proto se postavila za vznik Iniciativy pro vesmírné zdroje, na niž věnovala skoro čtvrt miliardy dolarů. Lucembursko se má stát evropským centrem pro pátrání po surovinách mimo naši planetu s cílem podporovat konkrétní projekty tohoto typu.
Doprava
Analytici Světového ekonomického fóra předpokládají, že nejcennější surovinou, kterou si můžeme z vesmíru dovézt, bude voda. Není sporu o tom, že jde o zdroj podmiňující veškerý život v nám známé formě. Vedle toho je využitelná jako účinná bariéra pro kosmické radioaktivní záření. Jelikož voda nepatří ke sloučeninám, jež by se vyskytovaly na každém (galaktickém) rohu, bude její distribuce vysoce závislá na dopravě.
Vědci předpovídají vznik supergalaktických dálnic lemovaných tankovacími stanicemi na strategických místech sluneční soustavy. Společnosti schopné se jimi prohánět už existují: Blue Origin Jeffa Bezose, SpaceX Elona Muska, Virgin Galactic Richarda Bransona nebo United Launch Alliance Toryho Bruna.
Stavebnictví
Z hlediska národohospodářského významu soupeří stavební výroba o prvenství s energetikou. Tato rivalita má ve vesmíru pokračovat. Prvních orbitálních stavebních systémů se prý dočkáme do konce tohoto desetiletí. Budou mít podobu robotických lodí, které na základě počítačového programu nebo dálkového ovládání dokážou sestavit, opravit nebo přestavět prakticky jakoukoli konstrukci.
Zohledníme-li prostředí s nulovou gravitací, limity vesmírné výstavby budou spíše finančního charakteru. Stavebnictví bude hrát důležitou roli coby poskytovatel zázemí pro výše uvedené sektory. Doprava se neobejde bez rafinerií pro zpracování paliva. Energetika bude těžko fungovat bez solárních elektráren. Stavební roboti je dodají stejně jako kterýkoli jiný podobný projekt.
Bydlení a ubytovací služby
Lidé dokážou v kosmu přežít, jen když k tomu mají příhodné podmínky. Potřebují místo, jež je nejen ochrání před pustým a ničivým prostředím, ale poskytne jim také zázemí, kde nepřijdou o rozum. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je trvale obývaná lidskou posádkou více než deset let. Jenže život v jejích útrobách není pro každého.
To se má ale brzy změnit. Již dnes ve světě existuje několik firem, které vsadily na to, že se ubytovací služby ve vesmíru stanou vyhledávaným zbožím a lukrativním byznysem. Americký miliardář Robert Bigelow, zakladatel hotelového řetězce Budget Suites of America, už má zkušenosti i v této oblasti - jeden z jeho ubytovacích modulů byl v dubnu loňského roku dopraven na ISS.
V nejbližší budoucnosti se tedy prý dočkáme regulérních orbitálních hotelů pro movité "mimozemské" turisty. Odhaduje se, že tato netradiční větev cestovního ruchu bude během příštích deseti let generovat tržby kolem 37 miliard dolarů ročně. Zpočátku se ubytovací jednotky budou do kosmu dopravovat ze Země, ale s rozvojem vesmírné těžby, dopravy, energetiky a stavebnictví už mají další vznikat za hranicemi stratosféry.
VÍCE PODOBNÝCH ČLÁNKŮ NALEZNETE V ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYCHÁZÍ KAŽDÝ ČTVRTEK.
