Tomáš Kalina, šéfkuchař pražské restaurace Noodles (specializující se na těstoviny), mě pozval na akci nazvanou Na vařené nudli. U několika stolů byly nabízeny těstovinové pokrmy podle receptů z celého světa.
Mě však nejvíce zaujal stůl, u něhož příliš velká fronta nebyla. A taky tam nebyly v hlavní roli těstoviny, podávaly se jen jako příloha. Mladík v kuchařském oděvu tam nabízel lahůdky, které se v našich krajích moc často neobjevují. Jejich hlavní ingrediencí byli totiž živočichové, již jsou odborně nazýváni Insecta čili hmyz.
Jako kuchyňská surovina zde byli využíváni brouci, larvy i červi. Už mockrát se mě lidé ptali, jestli jsem jedl tuhle havěť, a já vždycky musel zahanbeně přiznat, že nikoli. Teď jsem ovšem ihned využil neobvyklé příležitosti. Nejprve jsem se dal zlákat na larvu potemníka (Zophobas morio), které se lidově říká moučný červ. Larvy byly na másle osmažené s vonnými bylinkami a moc mi chutnaly. Složitější už to bylo s cvrčky stepními (Gryllus assimilis), kteří mají přece jen tužší krunýř, takže je nelze rozkousat. Musel jsem se naučit vysát chutné maso z krunýře.
Pak jsem si dal kobylky, tedy sarančata (Oedipoda caerulescens), což je podobný případ. Cvrčci a kobylky mají jemnou chuť, která se ve směsi ztrácí, proto se spolu s moučnými červy přidávají do těst. Nakonec jsem jedl švába argentinského (Blaptica dubia), ale nejsem si jist, možná byl malostranský. Znovu opakuji, že jsem byl velice překvapen, jak to bylo chutné. Opravdu lahůdka!
Na internetu jsem se pak dozvěděl, jak zdravě jsem vlastně večeřel. Spořádal jsem spoustu vitaminů (A, C, D, E a B-komplex), dále vápník, zinek a hořčík. A spoustu bílkovin. Zejména larvy jsou prý skoro čistá bílkovina, kterou tělo upotřebí beze zbytku. A těch proteinů. Cítil jsem se jako nadrogovaný povzbuzujícími látkami. Ale pozor, je to drahé! Asi bych si nemohl dovolit jíst hmyz každý den. Za půl kila mouky z moučných červů se prý v USA platí 300 dolarů.
Červi, larvy, cvrčci, švábi... a jiné pochoutky
Relax
23. 9. 2010 18:32
Je libo červy smažené na másle?
Autor: Vladimír PoštulkaFoto: Profimedia