"Dora, tady, tady!" Každou podzimní noc se Giovanni Sacchetto vydává se svou fenkou na sběr bílých albských lanýžů v kraji Piemont na severozápadě Itálie. Za svitu měsíce pátrá po houbě s jedinečnou vůní, která má cenu zlata.
"Není to práce, je to vášeň, skutečná nemoc. Můžu jít spát v jedenáct večer, ale ve tři už jsem vzhůru a jdu na lanýže. Nedělám to pro peníze, mám to v sobě," vysvětluje za velmi časného jitra Giovanni.
"Lanýž je nádherný, protože je tajemný. Nikdy nevíte, kde ho hledat. Nikdy," tvrdí.
Devítiletá Dora je italský vodní pes, známý svou schopností vyhledávat lanýže. "Pro hledače lanýžů je pes nezbytný," usmívá se Giovanni.
Tito psi jsou odmalička cvičeni na vyhledávání: nejprve pod zemí pátrají po sýru gorgonzola, pak hledají pravé lanýže. Když pes ucítí vůni houby, označí místo a rychle kmitá ocasem. Lanýž se ukrývá většinou deset až třicet centimetrů pod zemí. Pro psa to je především hra, která vyžaduje odměnu.
Giovanni začínal hledat lanýže se svým dědečkem ve čtrnácti letech - nejprve proto, aby měli co jíst, pak pro peníze.
"Už padesát let hledám lanýže, znám všechna místa, kde rostou," chlubí se sběrač, ale svá "tajná místečka" ani za nic neprozradí.
Kdysi se lanýže hojně vyskytovaly, ale kvůli znečištění ovzduší nyní rostou méně. Úřady proto poskytly 50 tisíc eur (1,35 milionu korun) na záchranu ojedinělého ekosystému, kde se v regionu lanýže vyskytují. "Bezprostřední nebezpečí nehrozí, ale je třeba čistit pozemky a očkovat je houbou," uvádí Antonio Degiacomi, prezident Národního centra pro studium lanýžů.
V Itálii je celkem 200 tisíc "lanýžáren", kde rostou různé druhy této houby, z toho 4000 je v kraji Piemont, kde leží Alba. Už 86 let se v tomto městě s 30 tisíc obyvateli každoročně koná veletrh bílých lanýžů, který přitahuje tisíce návštěvníků včetně cizinců.
Letos se cena bílého lanýže z Alby pohybuje mezi třemi a čtyřmi tisíci eur (80 tisíc až 100 tisíc korun) za jeden kilogram. Veletrh potrvá až do 27. listopadu.
"Zvláštností tohoto lanýže je nesrovnatelná lehkost aromatu a elegance," uvádí Matteo Baronetto, šéf restaurace Del Cambio v Turíně.
"Lanýž je jako víno, každá oblast má svou vůni a albský lanýž je nejvoňavější," ujišťuje Sacchetto.
V Piemontu trvá sezona lanýžů od 21. září do 31. ledna. Houba tvořená z 82 procent vodou potřebuje déšť a chlad. "Čím je chladněji, tím je lanýž lepší," říká Sacchetto.
V Itálii se vyskytuje 25 druhů lanýžů, které zemi ročně přinášejí na 400 milionů eur (deset miliard korun). A 99 procent kvalitních bílých lanýžů, které se ve světě prodávají, pochází z Apeninského poloostrova.
Lanýže a jejich vyhledávání má v zemi dlouholetou tradici a patří k přísně střeženým rodinným tajemstvím. Itálie požádala, aby tato kultura byla zanesena na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Odůvodnila to tím, že lanýž je kromě své nedozírné hodnoty symbolem vztahů mezi člověkem, přírodou, zvířaty a tradicí.
