Japonka Keikó Akaiová je nesmírně otrávená. Tato přitažlivá jednadvacetiletá vysokoškolačka hodlala na nějakou dobu zkusit banánovou dietu, ale nemůže začít - a není to proto, že by se jí nedostávalo vůle. "Chodím do místního supermarketu každý den. Ale nemají vůbec žádné banány a takhle to trvá už měsíc," cituje ji časopis Time. Akaiová nikdy nevážila víc než 50 kilogramů a je tak štíhlá, že jí pas plave i v nejmenší velikosti XS sukně značky Zara. Nepotřebuje zhubnout. Ale japonské dívky jsou dietami posedlé a mají tendenci vyzkoušet cokoli, co káže nový trend. A tak když Akaiová slyšela o populární herečce, která s pomocí "ranní banánové diety" zhubla 13 kilo, okamžitě ji musela vyzkoušet. Nedostatek banánů v mnoha obchodech a supermarketech je svědectvím, že rozhodně není jediná.
"Velkým obchodům docházejí banány v poledne a dokonce i supermarkety velkých obchodních řetězců mají prázdné regály kolem třetí odpoledne," říká Tomojuki Horiuči, obchodní zástupce společnosti Tokyo Seika Boeki, velkoobchodu s ovocem a zeleninou. Hiromi Ohtaki ze společnosti Dole Japan, která je hlavním dovozcem banánů, potvrzuje prudký nárůst spotřeby banánů a připisuje ho především ranní banánové dietě.
Honba za banány
Banány se v Japonsku v létě obvykle příliš dobře neprodávají a letošní léto bylo mimořádně horké. Přesto poptávka za poslední čtyři měsíce přiměla Dole Japan zvýšit dovoz banánů o 25 procent a ani to nestačí udržet krok s poptávkou. "Svým způsobem je to mimořádná situace," říká Ohtaki. "Dovážíme banány z Filipín posledních 40 let, ale tohle je poprvé, co se nám stalo něco podobného a my zjišťujeme, jak těžce se s tím vyrovnáváme." Režim ranní banánové diety je jednoduchý: K snídani si dejte jeden banán (nebo tolik, kolik chcete) a vodu v pokojové teplotě. K obědu i k večeři (podávané nejpozději do osmé hodiny večerní) jezte cokoli, co se vám zachce, klidně si dopřejte i odpolední svačinu, ale vypusťte dezert po jídle. Spát běžte před půlnocí.
Tuhle dietu, která nikoho nestresuje, vymyslela Sumiko Watanabeová, aby pomohla rozhýbat metabolismus svého manžela Hitošiho Watanabeho, který trpěl nadváhou. Watanabe zhubnul víc než 16 kilo a dietu zveřejnil na jednom z největších japonských sociálních serverů. Od března se objevilo několik knih o ranní banánové dietě, kterých se prodalo 730 000 výtisků a některé z nich byly přeloženy a vydány v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu.
Odborníci mírní nadšení
Ještě populárnější se dieta stala poté, co místní televize odvysílala pořad, v němž se oblíbená zpěvačka svěřila, že díky ní zhubla sedm kilo během pouhých šesti týdnů. Den po odvysílání tohoto pořadu byl také prvním dnem, kdy v japonských obchodech začal být znát nedostatek banánů. "Banány najednou začaly mizet z regálů, týdenní prodej stoupl o 70 až 80 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku," říká Takeši Ozaki, mluvčí společnosti Life Corporation, která má po celém Japonsku 201 supermarketů. Profesor Masahiko Okada z fakulty lékařství na univerzitě v Niigatě ovšem nadšení kolem banánové diety brzdí. Lidské tělo potřebuje tři druhy základních nutričních látek - sacharidy, tuky a bílkoviny - a "zlatým pravidlem je tyto tři skupiny vyvážit v rámci doporučeného denního příjmu kalorií", říká. "Jakmile tohle člověk pochopí, už nikdy se nemusí nechat strhnout k dietnímu šílenství, ať je zrovna jakékoli," dodává Okada. Ale národ posedlý dietními módami a módními dietami na podobně střízlivé rady neslyší.
Banánová dieta přitom rozhodně není první, která vyvolala nedostatek nějakého zboží na japonském trhu. Během 70. let minulého století pořádali Japonci a Japonky obdobné nájezdy na houbu kombucha, čaj oolong a konjaku - pastu z jamů.
V 80. letech to bylo dětské sušené mléko, banány a vařená vejce. V 90. letech přišla jablka, kokosová dužina a chilli papričky. A v následujícím desetiletí se "zaručené" diety točily kolem černého octa, mrkvového džusu, sojového mléka, pivních kvasnic a sojové mouky kinako. Foto: Profimedia
