Když v kuchyni <span>řádí šotek</span>

Tak jsem byl zase za hlupáka. V anketě Hospodářských novin citovali můj názor na restauraci Cafe Imperial, jenže s drobnou chybičkou. Řekl jsem (přesněji napsal, neboť anketa probíhala mailem), že Pohlreich se díkybohu pokouší o zmodernizování české kuchyně, tedy o jakousi czech cuisine nouvelle. Jenže v novinách vyšlo "cousine nouvelle", tedy že se pokouší o jakousi novou sestřenici.

Nestalo se mi to poprvé, co se místo kuchyně náhle bůhvíproč objevila sestřenice, přestože jsem to slovo ve svém textu napsal správně. Takové chyby se obvykle svádějí na tiskového šotka: záhadnou figurku, která bloudí redakcemi a vymýšlí překlepy. Obávám se, že problém bude jinde. Nepodezírám dokonce ani příslušné redaktory a redaktorky, že záměrně mění můj text, aby mne prezentovali coby hlupáka.

ČTĚTE TAKÉ: Skvělé jídlo bez atmosféry

Je to daleko rafinovanější - a o to děsivější: na vině je technika. Od té doby, co píšeme a korespondujeme pomocí počítačů, stávají se nám tyhle trapné nepříjemnosti. Počítač si totiž myslí, že je chytřejší než my. A tak vymění napsané slovo za jiné, které pokládá za vhodnější. 

Co je to tyramišu?

Ale rafinovaný útok techniky na naše texty existuje i jinde. Často čtu podivné názvy pokrmů na jídelních lístcích českých restaurací. Většinou je špatně napíšou už kuchaři či majitelé, ale velmi často je to zásah počítačového programu, který změní italské slovo "con" na české "noc".

Hezkou perličkou bylo uvedení dezertu pod názvem tyramišu. Nebo rubrika předkrmů v jedné takzvané trattorii pod názvem antipasty. A záměnu v klasickém pokrmu cordon bleu, který se u nás zatvrzele objevuje jako gordon blue, tu možná taky má na svědomí počítač. Nebo se mýlím?

Foto: Jan Schejbal. Lucie Pařízková