Konzerva slaví
Konzerva slaví narozeniny, je jí dvě stě let

Konzerva, ten nejobyčejnější předmět, jehož dvousté výročí si dnes připomínáme, vnesla revoluci do sféry stravování a vstoupila do pantheonu moderního umění, píše agentura AFP a zároveň připomíná zásluhu, kterou na tomto vynálezu měl Francouz Nicolas Appert.

Patent sice získal 25. srpna 1810 anglický obchodník Peter Durand, avšak autorem koncepce je Nicolas Appert (1749-1841), jejž ostatně Britové nazývají dobrodincem lidstva. Rodák z Châlons-en-Champagne na severovýchodě Francie, který chtěl vylepšit způsoby uchovávání potravin, si zvolil námořnictvo jako experimentální pole pro své pokusy se sterilizací potravin a jejich obalů teplem. Na lodích tehdy řádily kurděje. To souviselo s problémy se skladováním či zásobováním čerstvým ovocem a zeleninou bohatými na vitamin C. Lidé umírali více na tuto nemoc než v boji.

Sterilace, která byla vypracována v roce 1795, tedy 60 let před pasterizací, a praktikována v první továrně na konzervy na světě, kterou Nicolas Appert založil v roce 1802 u Paříže, vyvolávala nadšení námořníků.

Vláda tehdy dala vynálezci na vybranou: buď si nechá svůj proces patentovat, nebo nabídne svůj vynález všem a dostane od vlády odměnu. Appert se rozhodl pro druhou možnost a v červnu 1810 publikoval na své náklady knihu Umění konzervovat na několik let všechny živočišné i rostlinné substance. Jeho metody byly ihned kopírovány v Anglii, a to ve sklenicích, ale také v nádobách z válcované a pocínované oceli.

Ve Spojených státech byli z konzerv nadšeni horníci a lovci. Bylo snadnější nosit s sebou konzervované hovězí maso, i když bylo třeba prorazit kov sekáčkem nebo konzervu otevřít pájedlem. Teprve v roce 1894 byl vynalezen "univerzální klíč", který umožnil odrolovat víčko konzervy se sardinkami.

Výhrady ke konzervám se však spíše než potíží s jejich otevíráním týkají jejich obsahu. Ve Francii, zemi s vynikající kulinářskou pověstí, se někdy nelibě pohlíží na hospodyňku, která se uchýlí ke konzervě, místo aby připravila čerstvý pokrm.

Léta převládá přesvědčení, že francouzské ragú z fazolí a masa, polévky či špagety po boloňsku připravené k pouhému ohřátí patří do rukou svobodným mužům, humanitárním organizacím a potravinovým bankám.

Nedávno se objevil problém kolem bisfenolu A (BPA), chemické látky vyskytující se v tisících každodenně používaných plastových výrobků, ale i na vnitřních obalech konzerv. Kontakt s vysokými hodnotami této látky podle amerických vědců škodí zdraví. Avšak i v případě, že se změní výrobní postupy, má před sebou dvousetletá babička ještě mnoho krásných dní.

Americký král pop artu Andy Warhol ji povýšil na uměleckou ikonu svou slavnou Campbell Soup ze 60. let, oslavovali ji francouzští umělci César a Arman.

A zatímco afričtí umělci z ní udělali krásného pestrého ptáka, Piero Manzoni v roce 1961 vystavil plechové krabičky, které nazval Umělcovo hovno a ve kterých měla být jeho stolice. Konzerv bylo celkem 90 a v každé z nich mělo být 30 gramů exkrementů.