Vzduch je plný vůní orientálního koření. Na poličkách jsou seřazeny desítky dóz s různými barevnými esencemi, až oči přecházejí. V každé z malých "poslucháren" se tísní davy turistů, kteří se přišli seznámit s taji marockého léčitelství a přírodní kosmetiky. Vítejte u kořenářů v Marrákeši, kde mají recept snad na všechny neduhy.Prodavač v bílém lékárnickém plášti ukazuje jednu bylinku za druhou a slušnou angličtinou posluchače přesvědčuje, že koupí tady neprohloupí. "Tak třeba kmín, tedy římský kmín. Přidáváme ho do masa, do různých špízů. Ale v Maroku tenhle spaříme a pijeme. Je to výborné na zažívání, hlavně proti průjmu," vypráví.
Vzápětí vezme sáček s černými semínky, nasype je do hadříku, který řádně stočí a dlaní drtí. Jednomu z potenciálních zákazníků aromatický zámotek přiloží k nosu, jednu nosní dírku mu ucpe a nutí jej zhluboka nadechnout. Cizinec poulí oči, esence mu pěkně "protáhla" hlavu. "Černucha je skvělá na bolesti hlavy, nachlazení a dokonce i na kocovinu," ujišťuje lékárník.
Marockou specialitou je argániový olej. Získává se z jader plodů argánie trnité, stromu, který roste jedině na jihozápadě Maroka. Místním pokrmům dodává nezaměnitelnou chuť, ale používá se také v kosmetice. Působí proti stárnutí kůže i proti lámavosti nehtů. Argániovým olejem s arnikou zákazníky marrákešské lékárny na počkání namasírují, aby je přesvědčili o jeho blahodárných účincích na uvolnění svalů a kloubů.A je tu největší hvězda - šafrán setý. Jeho blizny jsou nejdražším kořením na světě. "Obchodování s šafránem je mnohem výnosnější než kšeftovat s kokainem," říká lékárník. A ihned varuje, aby se turisti nenechali nachytat, pokud na tržišti uvidí levný šafrán. Pak to není ten správný druh. "Skutečný šafrán je vždycky drahý," dodává a nabízí za 80 dirhamů (190 korun) šafránovou mastičku proti oparům a popraskaným rtům.
VÍCE ZDE: Belgičané čokoládu nejen rádi jí, ale i šňupou
Během hodiny chlapík v bílém plášti s grácií vychrlí takovou záplavu bylinkářských informací, že z každého z turistů "vytáhne" aspoň 200 dirhamů (460 korun) za různé kořenící směsi a zaručeně přírodní krémy a oleje, samozřejmě "po slevě". Je-li ve skupince dvacet lidí, pak za hodinu utrží přinejmenším 4000 dirhamů. Průměrný měsíční příjem marocké rodiny s třemi dětmi, která se zde řadí do střední třídy, je přitom 2500 dirhamů.
Bylinky a koření lze koupit i ve stáncích v uzounkých ulicích medíny, tedy historického města. Může to jít i levněji, pokud budete smlouvat o ceně, což je marocký národní sport. Ve smlouvání jsou Maročani mistři a vůbec nevadí, že polovina z nich je negramotná. V uličkách medíny, kde je čilý provoz motorek i povozů s osly, lze stejně tak licitovat o cenách šperků, koberců, textilu, keramiky či ručně šitých bot.V samém centru historické části Marrákeše je náměstí Džamaa al-Fna. Přes den je to tržiště se vším možným, turista si zde za tři dirhamy (osm korun) dá přinejmenším skvělý, čerstvě vymačkaný pomerančový džus.
ČTĚTE TAKÉ: Japonci nelitují za dobrou nudlovku obětovat i sto dolarů
S blížícím se západem slunce se začne náměstí proměňovat v obrovskou hostinu pod širým nebem. Za rytmu bubínků a vlezlých zvuků fléten krotitelů hadů navezou místní na náměstí kuchařské stánky, kde za pakatel připravují dobroty - od místní speciality tažin až po hlemýždě. Každodenní gastronomický večírek už figuruje na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
Ceny na trhu nemovitostí se propadly o 70 procent, a tak okraje města nabízejí neutěšený obrázek lánů "ulic" bez domů. Vyasfaltované silnice s pouličními lampami, mezi nimiž zejí prázdnotou zaplevelená stavební místa plánovaných luxusních čtvrtí. Místo bohatých Evropanů se na nich povalují divocí psi.
Foto:CTK
