Rozvoj veganství
Německá budoucnost řízků z obilí a sójových párků

Jsou v Německu spočítány dny vuřtům a řízkům? Přinejmenším o tom sní přívrženci veganství, jichž je v zemi čím dál tím více a kteří jen hoří touhou nahradit maso rostlinnou stravou.

Veganz, mladý řetězec německých veganských obchodů, nezná krizi: sotva po roce a půl existence otevřel koncem března svůj třetí obchod v luxusní čtvrti Berlína. Do tří let hodlá mít v Evropě 20 poboček. Od ledna 2012 do ledna 2013 vzrostl obrat o 20 až 30 procent a letos to bude ještě více, protože se otevřou další pobočky, raduje se jednačtyřicetiletý zakladatel Veganzu Jan Bredack. V průměru prý denně dostává tři nabídky investorů.

Nadšení pro produkty neobsahující žádnou látku živočišného původu (žádné maso, mléko, vejce, med, kůži či vlnu) je zřetelné v jeho zcela novém berlínském supermarketu, kde v den otevření stály stovky lidí frontu především v oddělení masa, uzenin a ryb vyrobených z rostlinných surovin.

Jsou zde například párky ze sóji a tofu nebo řízky z obilného proteinu, které jsou k nerozeznání od řízků z masa. "Náhražky masa tvoří významnou část našeho obratu, protože většina našich klientů nejsou stoprocentní vegani a nechtějí měnit své stravovací zvyklosti. Chtějí výrobky podobající se tomu, co už znají," vysvětluje Bredack.

"Vegany se lidé asi ze dvou třetin stali z etických důvodů, jen menšině z nich skutečně maso nechutná," prohlašuje předseda federace německých veganů (VEBU) Sebastian Zösch. Stoupenci veganství se snaží žít bez využívání zvířat, ať už jde o potravu, oblékání nebo jinou oblast.

V Německu je téměř 700 tisíc veganů a jejich počet rostě ročně o 20 až 30 procent. Vegetariánů je v zemi podle údajů VEBU téměř sedm milionů. Opakující se skandály kolem masa, jako bylo nedávno přidávání koniny do masných výrobků, jejich řady jen rozšiřují.

Není tedy nic zvláštního na tom, že německý trh s masnými náhražkami v posledních letech prudce rostl v závislosti na zvyšováním veganské populace. "Tento trh se v letech 2009 až 2012 téměř ztrojnásobil a dnes představuje více než 60 milionů eur", tedy asi 1,5 miliardy korun, uvádí Zösch. Je to však ještě málo ve srovnání s asi 32 miliardami eur (800 miliard korun), jichž dosahuje spotřeba masa a uzenin v zemi. Velcí aktéři tohoto sektoru však nechtějí tuto slibnou cestu pustit ze zřetele.

Ve šlépějích malých průkopnických výrobců tak kráčejí giganti jako je Vion Food, který před několika lety uvedl na trh škálu masových náhražek Vegetaria. Pozor však na přemíru přísad v mase rostlinného původu, neboť to je v rozporu se zdravou výživou a trvalým rozvojem, které producenti a distributoři chtějí prosazovat.

"V minulosti vykazovaly některé náhražky masa, které jsme laboratorně testovali, stopy po geneticky upravované sóji, ochucovadlech a toxických mastných kyselinách," říká Birgit Hinschová, redaktorka časopisu pro spotřebitele Ökotest. "Pokud jde o chuť, pak se některé produkty skutečně blíží masu, ale jejich konzistence je často měkká a více elastická," konstatuje Hinschová.

Spása pro veganské gurmety možná přijde od masa in vitro vyrobeného ze zvířecích buněk, na němž už pracují vědci celého světa, zejména v Nizozemsku. Současný stupeň bádání však není takový, aby se toto maso již zítra objevilo na pultech.