Česko táhne do boje o <span>národní pivo</span>

Česká republika usiluje o chráněné zeměpisné označení České pivo. Žádost byla dnes zveřejněna v Úředním věstníku EU, čímž zároveň začala půlroční lhůta, ve které mohou případně dotčené subjekty v unii vznést námitky. Pokud  Evropská komise žádné neobdrží, udělení chráněné známky bude již jen formalitou.

Česko by se v případě získání práva na ochranu označení stalo první zemí v EU, která by toto "národní" chráněné zeměpisné označení pro pivo získala. V EU jej nemá žádná jiná země, Evropská komise nyní podle dostupných informací registruje pouze "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek piv z různých zemí unie.

Podle žadatelů má kvalitní české pivo specifické vlastnosti, které mu dává zejména tradiční, takzvaná dekokční metoda vaření a také suroviny používané pro výrobu piva v ČR. Pokud by ČR právo na chráněné zeměpisné označení získala, neznamenalo by to automaticky, že by tak mohlo být označeno každé pivo vyrobené v ČR - týkalo by se to jen těch, jejichž výroba odpovídá postupu popsaném v žádosti, který podle žadatelů zaručuje, že takové pivo bude skutečně kvalitní.

Označení České pivo by tak zřejmě nemohly používat nízkoalkoholická, mnohdy ne úplně nejkvalitnější piva, která si zákazník kupuje zejména kvůli nízké ceně. Chráněné označení zřejmě nebudou moci používat ani naopak piva s vysokým obsahem alkoholu, neboť podle žádosti má tradiční české pivo obsah alkoholu mezi 3,8 a šesti procenty.

Češi usilují o získání chráněného zeměpisného označení České pivo více než tři roky. Žádost podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu v roce 2004.

ČR tehdy podala na tři desítky obdobných žádostí, z nichž deset výrobků včetně Budějovického piva, Třeboňského kapra, Žateckého chmele či Hořických trubiček. Další žádosti se vyřizují.

Česko má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků EU. Například Slovensko nemá dosud v seznamu Evropské komise podle jejích internetových stránek zapsaný žádný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie a Francie (asi 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku).

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Evropská komise má tři druhy chráněných označení - chráněné zeměpisné označení (PGI) spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou (TSG) - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu (PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.

Foto: Profimedia