Obyvatelům země galského kohouta hrozí, že budou mít nedostatek jedné ze svých velkých pochoutek, šneků. Francouzští producenti varovali, že nedostávají dostatečné množství hlemýžďů z východní Evropy, která je jejich hlavním dodavatelem na francouzský trh. Sbírání šneků pro Francii byl jeden z oblíbených způsobů vydělávání peněz ve východoevropských zemích, hlavně v Polsku a Maďarsku, ale také Česku. Ale od té doby, co se před pěti lety tyto země staly členy Evropské unie, nacházejí jejich obyvatelé lepší pracovní příležitosti.
Představitelé francouzského zpracovatelského průmyslu v chmurně laděném prohlášení uvedli, že sbírání šneků nyní ve východní Evropě vzbuzuje stále větší nechuť. Lidé už prý nejsou ochotni vstávat brzo ráno a vydávat se se svítilnou do polských lesů nebo maďarských hájů a hledat hlemýždě zahradní (Helix pomatia). Důsledkem toho bude, že ceny průmyslově zpracovaných hlemýžďů ve Francii letos prudce vzrostou.
Francouzi snědí ročně na 25 000 tun šneků, což znamená, že spořádají 700 milionů kusů tohoto suchozemského plže. Dva ze tří šneků snědených ve světě jsou zkonzumovány právě ve Francii. Záliba Francouzů v pojídání hlemýžďů zůstává pro zbytek světa většinou záhadou. Omáčka, která se servíruje s hlemýždi a dělá se z česneku, petrželky a másla, je delikátní, ale samotný šnek nezasvěcencům chutná jako použitý kus žvýkačky. Z domova i z ciziny
Čtvrtinu francouzského trhu stále zásobují francouzští sběrači šneků, kteří většinou pátrají po těchto plžích kvůli obohacení svého vlastního jídelníčku. Malé šnečí farmy ve Francii však velmi trpěly horkými a suchými léty. Dvě třetiny všech šneků zkonzumovaných ve Francii pocházejí z východoevropských a balkánských zemí. Například z České republiky se ročně vyveze přes 500 tun šnečího masa, z toho přibližně 95 procent míří právě do Francie.
Nyní bude třeba za výkup šneků ve Francii zaplatit více peněz. Sběrači šneků dosud dostávali dva centy (přibližně 46 halířů) za kus. Rostou ale také náklady na dopravu šneků a jejich zpracování. V současné době spotřebitelé ve Francii platí za 12 vařených šneků kolem 3,50 eura (82 korun), šneci připravení pro úpravu v tradiční česnekové omáčce přijdou na šest eur. Hlemýžď zahradní se ve Francii stává vzácností. Ačkoli je to chráněný druh, je jeho sbírání pro soukromou spotřebu nebo na prodej stále povoleno. Jedenašedesátiletá Madeleine Lechariterová z Normandie patřila celý život k vášnivým sběračům a konzumentům šneků a letošní krize ji nevzrušuje. "Problémem není nedostatek hlemýžďů, ale nedostatek lidí, kteří vědí, kde je hledat a kteří jsou ochotni si je sami najít," řekla. "Já vždycky v létě vyrážím z domu kolem páté ráno, hlavně když je dostatečně vlhko, obracím velké listy a hledám v trávě."
Delikátní pochutnání
"Lidé tvrdí, že šneků není dost, ale vlhká léta v posledních dvou letech byla pro ně velmi příznivá. Já už mám ve spíži zavařených na 500 šneků. Pomaloučku je jíme," uvedla Lechariterová. Co je na pojídání hlemýžďů tak přitažlivého? Není ta chuť právě jen v omáčce, ptají se mnozí. "Když jíte upraveného šneka, pak ano," řekla. "Neupravení hlemýždi jsou ale zcela odlišní. Jejich chuť je velmi speciální a delikátní." Foto: Profimedia
