<span>Tančící chuť</span> v Céleste

Ginger a Fred, nerozlučná dvojka Tančícího domu, mají od letošní zimy nové nájemníky. Luxusní restauraci Céleste a s ní i zcestovalého šéfkuchaře s "michelinskými" zkušenostmi - Gwendala Le Ruyeta.

Lokalitu a hlavně strhující výhled musí podniku závidět snad veškerá konkurence na stejném břehu Vltavy. Do nejvyšších pater, kde je umístěn, se dostanete z ulice přes bar a potom výtahem. Uvnitř vás čeká, alespoň na české poměry, odvážně strohé zpracování plné šikmých linií a volného prostoru. Barevně převládá méně typická kombinace šedi a purpuru, která je ve dne vyvážena přívaly přirozeného světla. Při večeři se zase dovnitř nesmlouvavě tlačí iluminované pražské panorama.

Le Ruyet si do svého nového působiště přivezl jasně rozpoznatelný francouzský styl kovaný v současném moderním kontextu. Jídla jsou vždy orientována na základní surovinu a podle sezony. Kde to jde, čerpají v Céleste z lokálních českých zdrojů, kde potřebná kvalita neexistuje, přijde na řadu exkluzivní dodávka z Francie. Menu, jak už to tak v  podnicích s precizně vypilovaným stylem bývá, čítá pouhých dvacet položek. Krom výběru á la carte s hlavními jídly okolo 600 Kč je připraveno ještě menu obědové (dva nebo tři chody od 450 Kč) a sezónní degustační (tři a více chodů od 950 Kč).

Sezona na talíři

Vyzkoušeli jsme obě varianty z nabídky se třemi chody - obědovou (550 Kč) i velikonoční (950 Kč). První menu uváděly domácí ravioli s nasekanou směsí brzlíku a tymiánovou šťávou. Poměrně rustikální a přímočarý předkrm, který není tak často k vidění, přesto dobře zvládnutý. U nás naopak docela běžný ale málokdy tak fantastický candát (zde nutně importovaný) se zase podařilo snoubit s mangoldem a s omáčkou z plzeňského piva. Krásná kombinace.

Velikonoční sestava upoutala "bonbóny" z kachních foie gras - podlouhlými ruličkami z křupavého lístkového těsta, které byly těsně před podání zality jemnou šťávou. Těžký a dosti hutný ráz pokrmu odlehčil jemně ochucený salát. Vrcholem menu byla pečínka z jarního kůzlátka s bílou ředkví a artyčoky s omáčkou barigoule. Tepelná úprava masu neubrala ani mililitr šťávy nazbyt a naopak zesílila delikátní chuť mladého kůzlečího.

Silný dojem při rozjezdu

Na obsluze je ještě trochu znát, že se v nových prostorách teprve zabydluje, přesto ji nelze na žádném vážnějším formálním nedostatku nachytat. Nabídku podniku zná do nejposlednějšího detailu a umí ji dobře prodat.

I když se Céleste na plné obrátky teprve rozjíždí, už teď lze odhadnout zásah, který na pražské gastronomické scéně udělá. Díky vyhraněnému a perfektně zvládnutému stylu v jídle a unikátním prostorám nebude rozhodně malý. Osm cuketek z deseti.

Céleste, Rašínovo nábřeží 80, 120 00 Praha 2

Foto: Martin Kuciel