Fenoménu české a bavorské kuchyně je věnována výstava Knedlík-Kloss-Knödel aneb Knedlíkové nebe, která dnes začala v pražském Národním zemědělském muzeu. Do 30. května tam mohou návštěvníci poznávat historii tohoto pokrmu prostřednictvím materiálů připravených díky česko-německému projektu. Putovní expozici, která byla poprvé vystavena v roce 2007 v Deggendorfu, do Prahy zapůjčilo chebské muzeum, které se na přípravě podílelo.
Poklad, který nezná hranic
"Cílem výstavy je ukázat, že tento ‚poklad‘ nezná hranice. Je to naše společné dědictví bez jazykových a územních hranic," řekl mluvčí zemědělského muzea Lubomír Maršík. Upozornil, že na přípravě expozice pracovala tři muzea včetně Městského muzea v Deggendorfu, Domu franckých dějin v Abenbergu a Muzea Cheb Karlovarského kraje. Loni byla poprvé představena v Chebu. Po Praze poputuje do Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Knedlík a jeho historii představují na výstavě exponáty, mezi nimiž jsou dobové předměty, kuchyňské vybavení potřebné pro výrobu knedlíků, různé nástroje i samotný produkt. K vidění jsou hrnce, vařečky, naběračky, příbory, porcelán nebo zástěry, které hospodyňky při vaření používaly. K vidění jsou také kuchařky a recepty.
Přestože historii tohoto pokrmu připomínají četné materiály, o jeho původu panují stále dohady. "Snažíme se přiblížit původ knedlíku. Je tam popsána historie vzniku tohoto produktu. Vypátrat jeho skutečný původ však není jednoduché," uvedl Maršík. Podle něj "nikdo zatím nepřišel na to, jakým způsobem knedlík vznikl, zda to bylo na české, nebo německé straně". Dodal, že kolem původu knedlíku stále panuje jakési tajemství.
V prášku i na obrazech
Knedlíky jsou na výstavě prezentovány v prášku, ale také v textech, obrazech nebo pověstech, písních, literatuře a pohádkách. Podle pořadatelů výstavy by tato dvojjazyčná expozice, která vznikla mimo jiné díky prostředkům Evropské unie, měla v nové rovině přispět ke vzájemnému poznávání lidí. Mimo prohlídky expozice budou moci návštěvníci muzea také produkt národní kuchyně ochutnat. "Budeme mít knedlíkové dny, na nichž se budou podílet české firmy, které se na výrobu knedlíků specializují. Nabídneme také lektorský program pro školy," uvedl Maršík.Podle historických pramenů se tradiční české knedlíky dělají z hrubé pšeničné mouky, vajíček, mléka, soli a s přidáním kostiček zatvrdlé nebo osmažené housky, kvasnic nebo prášku do pečiva. Sladkou variantou jsou pak knedlíky s ovocem. Vaří se jako kynuté a polévají se "žahourem", ovocným pyré nebo se ovocem přímo plní.
Nejen Češi, ale i Němci a Rakušané jsou "knedlíkáři"
Podle autorky výstavy Evy Ditterové "je knedlík nejen součástí evropských sounáležitostí, ale i dokladem často nejednoduchých vztahů mezi Čechy, Bavory a Němci". "Za oblíbený pokrm jej považují také lidé v Durynsku, ve Falci, na Slovensku, v Rakousku či Slovinsku," uvedla v katalogu.
Upozornila, že v Německu je knedlík nejen součástí gastronomie, ale má také svá muzea, patří do pověstí, legend a populární a lidové hudby. Češi si na zpívání o knedlících však nepotrpí a spíše si na nich jen pochutnávají.
Foto: Lucie Pařízková, ČTK
