Od oplatky k <span>vosím hnízdům</span>

Internetová databáze Wikipedia tvrdí, že si v současné době 87 % Čechů peče alespoň část cukroví doma, kdežto 26 % Čechů přiznává, že jim přinejmenším díl cukroví peče někdo jiný.

Asi 19 % Čechů si část cukroví objednává u výrobců, z toho 5 % si objednává všechno cukroví, ale 8 % českých domácností dostává veškeré vánoční cukroví zdarma. Jde většinou o mladé lidi, kteří se spoléhají na své rodiče.

Obecně rozšířená česká tradice – pečení vánočního cukroví – je záležitost poměrně mladá, zrodila se teprve na konci 19. století. Na českém a moravském venkově se před tímto datem objevovaly jen náznaky, například před štědrovečerní polévkou se podávala oplatka potřená medem a ozdobená jádrem vlašského ořechu. Dnes bychom to nazvali „amuse-bouche“. Oplatka měla samozřejmě obřadní funkci, její podávání bylo často spojeno s modlitbou nebo vinšem. Předchůdcem vánočního cukroví byly v Čechách peciválky, maličké buchtičky z kynutého těsta spařené mlékem a sypané mákem nebo perníkem, nebo pískorky, podlouhlé bochníčky ve tvaru rybiček, jež se sypaly cukrem a skořicí nebo mazaly povidly. Místo cukroví se však na venkově velmi často podávalo sušené ovoce, především křížaly z jablek, hrušky, švestky, občas i meruňky. Podle mnoha historiků se jako první cukroví v dnešním slova smyslu objevuje na našem území zejména linecké pečivo, typické tím, že kolečka nebo kroužky jsou slepovány marmeládou, případně čokoládou.

Linecké pečivo k nám přišlo z Rakouska, což bylo v době mocnářství pochopitelné. Ze světa se k nám dostaly i další typy vánočního cukroví. Z Německa jsme převzali tradici vánočních štol, z Itálie se k nám v poslední době dováží bábovka panettone, zdomácněly u nás také italské čokoládové „salámy“ a podobné druhy cukroví. Čokoládové cukroví se ovšem dělá především ve Francii a Belgii. Ve Švédsku se peče kořeněné cukroví pepparkakor, bývá v něm kardamom, skořice, hřebíček, zázvor apod., jeho základem je mouka a melasa, někdy i med. Toto cukroví mívá hezké tvary, například sněhových vloček, a bývá zdobeno bílou cukrovou pěnou. Už se objevuje i u nás.

Většina druhů vánočního cukroví se připravuje z mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce, někdy se používá i strouhaný kokos. Typickým ochucovadlem je skořice, také vanilka a rum. Stále větší oblibu si získává cukroví nepečené, jehož typickým zástupcem jsou rumové kuličky obalené ve strouhaném kokosu. Základní hmotou je obvykle piškot smíchaný s čokoládou. 

***

Vánoční štola
4 porce: 0,5 kg hladké mouky, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru krupice,
2 vejce, 125 g hery, 50 g sádla, 50 g másla, 100 g tvarohu, 3 lžíce rumu, 150 g rozinek, 120 g ořechů.

Vlašské ořechy nasekejte nadrobno. Na dřevěné desce vypracujte těsto z mouky, krupicového cukru, prášku do pečiva, vajec, hery, sádla, tvarohu, většiny rozinek, rumu a sekaných ořechů. Podle potřeby přidávejte vlažnou vodu. Potom vytvořte dva úzké válečky o délce 25 – 30 cm, tak aby se vešly na plech. Tyto dva válečky dejte péct do středně vyhřáté trouby (180 stupňů). Pečte asi 40 minut. Po upečení ještě horké válečky potřete rozpuštěným máslem a obalte ve vanilkovém cukru, povrch ozdobte rozinkami. Vystydlé válečky zabalte do alobalu, pevně utáhněte a nechte uležet 3 – 4 týdny v chladu. Štolu můžete sice jíst ihned po upečení, ale když ji necháte týden odležet v chladu, bude vláčná, měkká a přitom pevná.

Autor: Vladimír Poštulka
Foto Vlastislav Macháček