
Pro tohoto šestapadesátiletého muže pocházejícího z Bordeaux, je tato oblast kolem Oděsy na břehu Černého moře, kde žije od roku 2006 a spravuje 150 hektarů vinic, prostě "země snů". Štíhlý muž s modrýma očima, bývalý milionář, jednoho dne zahodil svou bývalou existenci (vlastnil závod na zpracování fotografií), aby se mohl věnovat věcem, které ho těší, hlavně parfumerii. Tento zájem ho zavedl na Ukrajinu, k jeho ženě Marianě, s níž má dnes dvě dcery. Od parfumerie ale přešel k vinařství.
"Když jsem viděl ty písky, tu zemi, pochopil jsem, že jsem na ideálním místě pro vinařství," vzpomíná Lacarin v obci Šabo, kde se s rodinou usadil. "A protože jsem v té době nenašel víno, které by mě uspokojovalo, rozhodl jsem se zasadit několik hlav a udělat si ho." Žije tady dnes v asketických podmínkách na staré farmě, která bývala kdysi kolchozní garáží, a dělá práce běžného venkovana. "Je to naprosto rozdílný život od toho, jaký jsem vedl předtím," přiznává, "ale je to nádherný život."
Písčitá půda jako štít proti révokazu
Písčitá půda nedovolí množit se révokazu, hmyzu, který ničil evropské vinice v 19. století. A půda kolem Šabo mezi Černým mořem a nížinami kolem Dněstru vytváří jedinečné podmínky pro víno. "Jsme tady na 46. rovnoběžce. Bordeaux jen na 45. a Bourgogne na 47. Před třiceti lety nikdo neznal chilská nebo jihoafrická vína. Za patnáct let svět pozná vína z Oděsy a bude je pít," tvrdí s nadšením Lacarin.
ČTĚTE TAKÉ: V Pompejích sklidili víno stejné jako v antice
Letos chce za pomoci hrstky pomocníků vyprodukovat 600 hektolitrů vína, hlavně bílého. Prodává je lahev za 50 hřiven (zhruba 100 korun), ale tvrdí, že už má vyrovnaný rozpočet a chce svůj podnik rychle rozvíjet. "Už mám dost těžkých vín, po kterých bolí hlava a žaludek, rozhodl jsem se dělat co možná nejpřírodnější víno: bez hnojiv, bez pesticidů a bez dalších úprav," vysvětluje vinař. "Víno je jako umělec, musí trpět, aby ze sebe vydalo to nejlepší," vysvětluje. Jeho doména se náhle rozrostla v roce 2005, když zjistil, že kolchoz ničí více než stohektarové vinice. Rozhodl se tomu zabránit a vinice si na 50 let pronajal.
Vinice v plamenech
"Zachránit 150 hektarů vinic, to je krásná výzva," řekl Lacarin, který není jediným francouzsky hovořícím občanem, který nalezl svoji zaslíbenou zemi v Šabu. Počátkem 19. století za cara Alexandra I. se tady usadila skupina švýcarských osadníků. I když při vinobraní parkují na jeho pozemku porsche, BMW i poslední model jaguára, nemá Lacarin jen přátele.
ČTĚTE TAKÉ: Svatomartinská vína potečou proudem i na Slovensku
Za čtyři roky zničilo 21 požárů šedesát hektarů jeho vinic. Vede dva soudní procesy s pronajímateli, kteří chtějí získat zpátky svoje parcely, neboť blízkost moře přitahuje obchodníky s nemovitostmi. Tyto nepříjemné události ho ale nedokázaly odradit. "Řekl jsem kdysi své ženě: jediná věc, kterou bych si přál, je umřít v Itálii, v Toskánsku. Ale myslím, že teď chci umřít tady," říká s úsměvem.
Foto: www.flickriver.com