
"Zatím to vypadá dobře, všem co se mě ptají na úrodu, ale říkám, že rozhodne až září. Například před dvěma lety byl červenec a srpen pro vinaře katastrofální, pak ale přišel velmi teplý a slunný podzim. Výsledkem byl jeden z nejlepších ročníků vůbec," řekl Luděk Košut. Spolumajitel rodinného vinařství Košut z Prušánek na Hodonínsku očekává, že sklizeň hroznů by letos mohla začít už v polovině září, asi o dva týdny dříve než v minulých letech.

Nejrizikovějším obdobím byl letos pro vinaře přelom června a července, kdy se vlivem deštivého a chladného počasí na vinicích rozšířila houbová onemocnění. Nejčastěji šlo o plíseň révovou a padlí révové, které způsobují mimo jiné zasychání dozrávajících bobulí a jejich následné opadání. "Komu se to podařilo ustát, bude mít úrodu velmi dobrou. Počasí bylo pro plísně příznivé, ale šlo s nimi bojovat," vinař Petr Marcinčák, který letos obdělává 130 hektarů vinic v bio kvalitě. Tento způsob pěstování zakazuje použití běžných chemických postřiků.
Ortel vynese počasí

O rok dříve naopak pršelo v srpnu, kdy se bobule hroznů nalily vodou. Nezvykle teplé zářijové slunce, které bylo podle meteorologů nejsušší od roku 1961, pak v hroznech nastartovalo fotosyntézu, čímž výrazně stoupl obsah cukru. Průměrná cukernatost tak v roce 2006 byla 21,2 stupně, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.
V polovině 90. let zaujímaly vinice zhruba 11.500 hektarů. Letos však už kolem 19.200 hektarů. Čeští vinaři totiž před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570 000 hektolitrů ročně v průběhu několika let až na 700 000 až 800 000 hektolitrů ročně.
Pijáků vína přibývá

Foto: Profimedia