
Domovem vína v Polsku je Zelená Hora na západě země. "První sazeničky podle německé legendy přinesli do Zelené Hory osadníci z Bavorska už v roce 1150. Tehdy však sloužilo liturgickým účelům, křesťanství bez vína se zkrátka nemohlo rozšiřovat," vysvětlil Arkadiusz Czynczo ze zelenohorského muzea vína, které je jediným takovým v Polsku.
Zlatý věk zažíval nápoj v zemi v 17. století. Tehdy jej bylo tolik, že se pilo na čas. "Člověk zaplatil dva feniky za vstup do krčmy a mohl po omezený čas vypít vína, kolik chtěl," popsal Mieczyslaw Soppa ze skanzenu ve vesničce Ochla, kde se nachází poslední vinařská věž na území Polska.
Víno v regionu se stalo osudným pro ženichy. Mládenci totiž často zapíjeli svobodu i celý týden. Po takovém vinném tahu však jeden z nich při cestě do kostela zapomněl, koho si bere. Městská rada proto vydala vyhlášku, která nařizovala zkrátit mládenecký večer na jeden den.
Kyselé hrozny

Někdejší německá fabrika se později přeměnila v Lubuské vinařské závody, kde se vyráběla hlavně ovocná vína. Podnik zkrachoval v roce 1999. "Zdálo se, že ten rok bude datem ukončení výroby vína u nás, ale díky nadšencům začaly po roce 2000 vznikat nové vinice a tradice byla navázána," doplnil průvodce v útulném sklepním muzeu.
Vinobraní, které se v Zelené Hoře koná už 155 let, tak znovu začalo patřit vínu. "Dříve to totiž během vinobraní vypadlo jako na velkém tržišti, jen se tu víc pilo, víc jedlo a víc prodávalo oblečení," řekl Jaroslaw Wnorowski ze zelenohorského informačního centra. Letos se týdenní slavnosti, které začaly tradičně tím, že starosta předal klíče od města bohovi vína a plodnosti Bakchusovi, obešel bez stánků s oblečením. Zato víno teklo proudem a to polské dokonce zadarmo.
Na sklenku se známými, do prodeje ne
Polští vinaři totiž zatím nemohou prodávat své víno, pokud nesplňují přísné předpisy. Proto jej nabízejí k degustaci. "Hektolitry našeho vína musíme pít se známými, protože nikdo nemůže vyhovět předpisům," vysvětlil Roman Grad, ředitel Zelenohorského vinařského spolku. Podle dosavadního zákona by vinaři museli mít například laboratoř či splňovat přísné hygienické normy a platit vysoké daně, což se jim nevyplácí. Někteří zatím z vína vyrábějí octy, marmelády nebo jakési vinařské jednohubky. "To je bobulka vína, do níž se vkládá česnek či paprika, estragon nebo máta, vzniklá chuťovka se skvěle hodí k pivu či vodce," popsal Wnorowski.
Odhaduje se, že v Polsku je okolo 300 hektarů vinic, což je zhruba stejný stav jako před druhou světovou válkou. Vinařstvím se zabývá okolo 2500 osob a pěstitelů přibývá. Vinice se houfně zakládají v okolí Zelené Hory, ale i Krakova či na jihovýchodě u slovenských hranic. Pro zkušenosti vinaři jezdí do Česka, Německa či na Slovensko. "Někteří se smáli, že Evropská unie zařadila Polsko mezi vinařské země, ale uvidíme, kdo se bude smát naposledy," upozornil Czynczo.

Foto: Profimedia