Řecko
Reakce na změnu klimatu: vinaři se vrací k tradičním odrůdám

Malagusia, xinomavro nebo limnio: jak stoupají teploty, vracejí se vinaři na severu Řecka k tradičním odrůdám, které považují za nejlepší lék na oteplování klimatu, píše agentura AFP.

Jižně od Soluně, na březích Egejského moře, vytvářejí parcely s vinnou révou jakýsi patchwork podzimních barev. Statek Vangelise Gerovasilia má více než sedm hektarů. Tento enolog a vinař pracuje s malagusií, řeckou dávno zapomenutou odrůdou.

"Hrozny uzrávají o dva až tři týdny dříve. Obvykle se sklízelo počátkem září, dnes je sklizeň kolem 10. až 15. srpna," konstatuje vinař.

Avšak řecké odrůdy jako je xinomavro nebo limnio, které existují už 3000 let, dobře odolávají. "Oteplováním klimatu netrpí, přizpůsobují se," raduje se Gerovasiliu.

Tyto hrozny zrají pomaleji, než je tomu u cizích odrůd, jako je merlot, jehož předčasné zrání vyvolává zvýšení podílu alkoholu, které není žádoucí, dodává.

Změny klimatu jsou podle něho příležitostí pro řecké vinaře, aby se vraceli k tradičním odrůdám a pečlivě pro ně vybírali vhodnou půdu.

Takovou cestou se ubírá Angelos Jatridis. Když se tento enolog rozhodl v polovině 90. let investovat do vinice, zvolil si pozemky několik kilometrů od hranic se Severní Makedonií, kde budou vinice chráněny před extrémními meteorologickými vlivy.

Ve výšce 620 až 710 metrů nad mořem jsou jeho vinice obklopeny horami a ohraničeny dvěma řekami. Je to uzavřený ekosystém o asi 20 hektarech, kde jsou čtyři meteorologické stanice umožňující sledovat počasí.

Vinař konstatuje, že v posledních letech byly extrémní projevy počasí méně časté, ale o to intenzivnější. "Lehce se zvýšil podíl slunečního svitu, ale to je pro nás pozitivní," konstatuje Jatridis, který na svém statku pěstuje především xinomavro.

Důsledky oteplování klimatu jsou v různých krajích Řecka odlišné a na odrůdách vinné révy se také projevují různě, potvrzuje Stefanos Kunduras z vinařské laboratoře při zemědělské fakultě Aristotelovy univerzity v Soluni.

V pobřežních oblastech nebo na ostrovech, například na Santorini, má zvyšování teploty negativní vlivy, které komplikují udržování míry alkoholu ve víně. "Odrůdy nereagují na zvyšování teploty stejně a vinaři mají v tomto směru ještě omezené znalosti," zdůrazňuje Kunduras.

Pěstitelé ze severu Řecka jako první přizpůsobili svou činnost novým klimatickým skutečnostem. Avšak v měřítku celé země se konkrétní opatření uplatňují pouze izolovaně.

"Nemáme ještě akční plán," připouští Jannis Vojacis, prezident Národní meziprofesní organizace pro pěstování vína v Řecku. "Rozdílnost regionů a odrůd vína je skutečnou překážkou v uskutečňování celonárodní politiky," vysvětluje.

"Musíme nyní najít řešení," říká Stefanos Kunduras. Tento expert zveřejnil v roce 2017 studii o důsledcích oteplování klimatu pro produkci vína v Řecku. Navrhuje zde lépe zavlažovat, volit vhodné odrůdy nebo sklizené hrozny ochlazovat. Za nejlepší řešení považuje pěstování jiných druhů vinné révy.