Laický názor, že současné teplé počasí prospívá hroznům, není úplně pravdivý.
Podle účastníků soutěže Vinař roku 2007,
která skončila ve čtvrtek na zámku
v Dobřichovicích u Prahy, mohou vedra
a prudké sluneční paprsky révě také uškodit.
"Teplé počasí hroznům pochopitelně prospívá, ale ono také záleží na tom, kdy je teplo a jak napomáhá tvorbě kyselinek," uvedl organizátor soutěže Petr Marek z Českého archivu vín. Podobný názor má i přední vinařský odborník z moravských Rakvic Miloš Michlovský. "S hrozny je to jako s lidmi, ti se také při extrémních teplotách necítí úplně dobře. Bobule jsou citlivé, na prudkém slunci se hodně nalévají a hrozí jejich poškození," uvedl majitel Šlechtitelské stanice vinařské Perná a ředitel společnosti Vinselekt. Nyní by podle tohoto vinaře révě prospělo spíše ochlazení. 
V podobně horkém počasí vyrůstaly hrozny naposledy v roce 2003. Podle Marka se však nedá jednoznačně říct, zda se to projevilo na kvalitě vína. "O žádném celém ročníku se nedá říct jednoznačný soud, v roce 2003 vznikla vína dobrá i horší," uvedl odborník, který se vínu věnuje 12 let.
Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak však Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.
Zatímco na konci 90. let zaujímaly vinice v Česku zhruba 11 500 hektarů, vloni už se mohly pochlubit plochou 19 tisíc hektarů. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570 tisíc hektolitrů ročně během několika let až na 700 až 800 tisíc hektolitrů ročně. I tak však produkce pokrývá jen polovinu poptávky.
V Česku je obliba červeného vína přibližně stejná jako bílého, záleží na ročním období. V létě dávají konzumenti přednost bílému a v zimě naopak. V poslední době získávají oblibu dovážená chilská, argentinská či australská vína. "Ke kvalitě chilských a podobných vín za stokorunu ze supermarketu se nebudu vyjadřovat," podotkl Marek.
Foto: 1x archiv, 1x ČTK
