Zpátky na trh
Srbské víno se vrací jako připomínka římských císařů

Legenda říká, že římský císař Marcus Aurelius Probus nikdy nenechal své vojáky nečinně sedět. Takže v době míru je poslal vysadit vinici v kopcích Alma Mons, dnešní Fruška Gora v severním Srbsku. Během staletí se produkce vína stala vynikajícím a lukrativním byznysem v celé oblasti západního Balkánu. Dvě světové války, zanedbávání v éře komunismu a desetiletí nepokojů koncem 20. století však toto odvětví zdevastovaly. Nyní se v Srbsku objevují zelené výhonky oživení.

Export oceňovaných srbských vín roste. Zlepšila se produkce státního družstva, které v době komunismu vyrábělo obrovský objem nekvalitního vína, a roste počet soukromých vinic, které pěstují původní odrůdy vína.

"Srbské víno se vrací na trh. V posledních deseti nebo 15 letech jsme udělali velký krok vpřed v produkci a kvalitě," říká 47letý Miroslav Kovačević z města Irig, který patří do třetí generace zdejších vinařů. Jeho rodina zaměstnává na vinici kolem 120 lidí.

Podle údajů srbského statistického úřadu se mezi roky 2006 a 2014 vývoz vína a dalších alkoholických nápojů z hroznů více než zdvojnásobil na 17 milionů eur (463,1 milionu Kč), a to navzdory povodním a špatnému počasí, které poškodily loňskou úrodu hroznů.

Loni na londýnské soutěži Decanter World Wine Awards udělili mistři sommelieři srbským vínům 25 medailí a doporučení. V roce 2008 získala srbská vína jen dvě ocenění.
Je to těžce vydobytý úspěch pro odvětví, které roky pustošila válka. Když se Srbsko konečně vynořilo z popela Jugoslávie pádem Slobodana Miloševiče v roce 2000, země přišla o tři čtvrtiny svých vinic.

Reformisté, kteří nahradili Miloševiče, přišli s granty 12 tisíc eur (327 tisíc Kč) na hektar vinic, výhodnými půjčkami a dotacemi. Vinařství je tak nyní jedním z nejrychleji rostoucích oborů srbského zemědělství, dává práci 100 tisíc domácností v zemi, která má 7,3 milionu obyvatel.

Oživují také vzácná řemesla spojená s vínem, jako výroba sudů na víno, říká šéf srbské Asociace sommelierů Dejan Živkoski. "Před deseti lety bylo těžké najít v Srbsku výrobce sudů, nyní jich je stále více," dodává. Vinaři však stále dovážejí většinu toho, co potřebují, jako lahve, zátky, stroje a nádoby z nerezové ocele. Daně a cla na víno a půdu jsou také stále příliš vysoké, upozorňuje.

Srbští vinaři se musí více propagovat, aby získali větší podíl na globálním trhu, jehož hodnota se pohybuje kolem 292 miliard USD (sedm bilionů Kč), domnívá se Marko Babšek, newyorský sommelier narozený v Bělehradu. On sám vytvořil portfolio vín pro vývoz nazvané Balkánský vinařský projekt. Podle něj mohou srbští vinaři najít díru na mezinárodních trzích, pokud se zaměří na domácí odrůdy vinné révy, kterými se odliší od západní konkurence. V počátcích sice zřejmě bude těžší se na trhu prosadit, bude to chtít hodně podpory, ale v dlouhodobém horizontu nabízí tato alternativa více prostoru pro růst. "Srbsko by mělo více věřit ve schopnost srbských vín udržet se ve světě vína," dodává.