Víno patří Francouzkám
01.06.2008 08:00
"Vystříhej se, abys vína nepila aneb nápoje opojného," přikazuje anděl v Knize soudců ženě. Příkaz se už dávno nectí. Rozhodně ne v tak vinařské zemi, jako je Francie. Víno pije víceméně pravidelně přes 80 procent Francouzek, v samoobsluhách nakupují víno z víc než tří čtvrtin ženy, ve specializovaných obchodech s vínem tvoří příslušnice něžného pohlaví polovinu zákazníků. A nejen to. Francouzky stále víc pronikají i mezi ty, kdo se vínem zabývají profesionálně.
Kdysi to byla jen vdova Cliquotová. Ve svých 27 letech převzala v roce 1805 po zesnulém manželovi vinice v Champagne a teď je z ní legenda. Dnes ale ženy spravují plnou čtvrtinu vinic a vinařských podniků ve Francii. V roce 1988 to byla jen sedmina. Na nejlepší cestě stát se novodobou legendou je baronka Philippine de Rothschildová, jejíž bordeaux patří mezi naprostou špičku. S ženami jsou spojeny i další prestižní značky, třeba Margaux, Saint-Emilion, Romanée Conti, Haut-Brion.
"Za největšími francouzskými víny je žena," říká novinářka a spisovatelka Isabelle Foretová, která se specializuje na víno, vydala už v 80. letech prvního "průvodce vínem v ženském rodě" a je šéfredaktorkou specializovaného serveru winewomanworld.com.
V každém vinařském kraji jsou sdružení vinařek, v Le Touquet se už řadu let pořádá ženský vinařský salon, pro ženy zajímající se o víno vycházejí specializované publikace.
Vínu podlehla i velká herecká hvězda Carole Bouquetová, která se už před několika lety pustila do výroby bordeaux v oblasti Saint-Emilion a současně do dezertního passita na italském ostrůvku Pantelleria. Nakonec musila kvůli nedostatku času mezi oběma víny volit a passito vyhrálo.
Otcové už nemají obavy svěřit své vinice dcerám
Nástup žen do francouzského vinařství je záležitost hlavně posledních dvaceti let. Vysvětluje se to hlavně změnou mentality v rodinách - otcové už mají méně než dřív obavy svěřit své vinice dcerám. Dalším faktorem je to, že práce s vinicí a vínem už není tak fyzicky namáhavá jako v minulosti.
Ženy se stále víc uplatňují také jako správkyně sklepů, enoložky a someliérky. To ale pořád ještě v menší míře. "Je nás asi pět procent," řekla jedna z nich, Catherine Agelastová, na ochutnávce moravských vín v pařížském Českém centru. Myslí si ale, že ženy se mohou jako someliérky dobře uplatnit. Ne že by prý měly nějaké zvláštní fyziologické dispozice, ale na rozdíl od mužů nemají zábrany mluvit o věcech, jako je aroma a chuť. Jde tedy spíš o rozdíl kulturní.
Další pravidelný účastník každoročních ochutnávek v Českém centru Philippe Faure-Brac, držitel titulu nejlepší someliér světa za rok 1992, soudí, že ženy jsou na aromatické odstíny možná citlivější díky voňavkám a kuchyni, které jsou stále většinou jejich doménami. On sám do svého Bistrot du Sommelier na prestižním pařížském bulváru Haussmann jednu mladou someliérku vzal.
Být someliérkou se těžko kloubí s rodinným životem
Zatím malý podíl žen mezi someliéry se vysvětluje tím, že stále ještě nemají u zákazníků stejný kredit jako muži. Podle someliérky Gisele Marquinové hraje roli i to, že jde o povolání, které se kvůli velké časové náročnosti jen těžko kloubí s rodinným životem.
Mezi francouzskými studenty enologie na vysokých školách je polovina žen. Jen v letech 1996 až 2005 stoupl počet žen mezi profesionálními enology z 19 na víc než 29 procent.
Ustláno na růžích ale ženy nemají, svět vína je prý pořád ještě hodně "macho". "Musíte pracovat jedenapůlkrát víc než muž, aby vás respektovali," citoval časopis L´Expansion Sandrine Garbayovou, která šéfuje sklepu slovutné značky Château d´Yquem. Mnohé restaurace, zvlášť ty nejpřednější, o ženy u vína moc nestojí. Francouzské enoložky a someliérky tak často odcházejí do zahraničí, kde jsou jim nabízeny lepší podmínky.
Ilustrační foto: Profimedia.cz
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.