Na českém trhu se začíná prosazovat víno prodávané v láhvích, které jsou místo tradiční korkové zátky opatřeny kovovým šroubovacím či skleněným uzávěrem. Vinaři tvrdí, že tyto nové druhy uzávěrů se vyrovnají korkovým zátkám a v některých parametrech je dokonce předčí. Kovové a skleněné uzávěry vín již několik let nejsou tabu v zemi s takovou vinařskou tradicí, jako je Francie a stávají se hitem v celé Evropě. Korkovým špuntům ale podle odborníků zdaleka neodzvonilo a například v Česku je s nimi stále zazátkována většina láhví s vínem.
Kovové šroubové uzávěry začalo v Česku jako první používat Nové Vinařství z Měřína u Žďáru nad Sázavou, které jimi opatřuje i láhve velmi kvalitních bílých či růžových vín, jejichž cena se blíží tisícikoruně. "Šroubové uzávěry totiž těsní devětatřicetkrát lépe než průměrný korek. Zabraňují rychlému zrání vína a příchuti po korku. Navíc umožňují velmi jednoduché otevření a opětovné uzavření láhve bez použití jakýchkoliv pomůcek," řekl ředitel Nového Vinařství Marek Špalek.
Skleněné uzávěry, které Nové Vinařství také zavedlo, sice podle něj netěsní tak dobře jako
šroubové, na druhou stranu mají luxusní vzhled a otevření láhve s vínem je stejně jako u kovových uzávěrů velmi snadné. "Zatímco vína se skleněným uzávěrem je třeba spotřebovat do dvou let, vína se šroubovými uzávěry jsou vhodná i k desetileté archivaci," podotkl Špalek. Například jihofrancouzská vinařská společnost Jean d'Alibert, která před několika lety jako jedna z prvních uvedla na trh vína v láhvích s kovovými uzávěry, tvrdí, že víno s nimi lze v pořádku uchovat až patnáct let.Aby aroma vydrželo
Nové Vinařství láhve opatřené šroubovacím či skleněným uzávěrem dodává do vinoték po celé České republice a v nabídce je má i síť velkoobchodních prodejen Makro. "Od listopadu nabízíme tři druhy vín z Nového Vinařství, která mají skleněné uzávěry. Jejich prodej se každý měsíc zdvojnásobuje. Novinka zákazníky zaujala a mnozí tato vína nakupují opakovaně," řekla mluvčí společnosti Makro Cash&Carry Markéta Světlíková.
Kovovými a skleněnými uzávěry Nové Vinařství již opatřuje významnou část své produkce. Bílá vína zazátkovaná korkovým špuntem totiž podle Špalka rychle ztrácejí své aroma a často se stává, že víno je nepříjemně cítit po korku. "Od března proto u více než poloviny našich Cuvée používáme pouze šroubové uzávěry," uvedl Špalek. V nejbližších letech se podle něj ukáže, že budoucností českých a moravských bílých a růžových vín je právě šroubový uzávěr. "Nedostatkové korky začneme s lehkým srdcem šetřit pro tolik potřebné zrání velkých červených vín, která potřebují dýchat a vyvíjet se," dodal Špalek.Podle předsedy Svazu vinařů České republiky Jiřího Sedla se šroubovací i skleněné uzávěry láhví s vínem v posledních letech stávají populární v celé Evropě. "Vinařství, která tyto nové uzávěry používají, v Evropě přibývá," řekl Sedlo. Jedním dechem však upozornil, že až čas ukáže, zda se nové typy uzávěrů osvědčí i při archivaci vín.
Korek jen tak nezmizí
"Je to novinka, takže s těmito uzávěry zatím nejsou dlouhodobé zkušenosti," podotkl Sedlo, podle kterého drtivá většina vína prodávaného v Česku má korkové uzávěry. Kromě Nového Vinařství začala loni na podzim některá vína prodávat se šroubovacím uzávěrem například i vinařská společnosti Livi Dubňany.Cena skleněného uzávěru činí zhruba 12,5 koruny a vyrovná se kvalitnímu korkovému špuntu, jehož nabídka na trhu zaostává za poptávkou. "Šroubový uzávěr vyjde třikrát až čtyřikrát levněji, navíc má lepší vlastnosti. Pro vína, která nepotřebují další zrání, neexistuje lepší uzávěr," míní Špalek.
Zastánci nových metod tvrdí, že díky nim odpadá nebezpečí načichnutí vína zátkou, které podle některých údajů znehodnocuje například až pět procent láhví šampaňského. Výrobci
korkových zátek se toto nebezpečí snaží snížit pomocí nových metod zpracování korku a zároveň na poli propagandy přešli do protiútoku. "Žádná náhražka nemá ve svém celku kvality korku. Ať se stane cokoli, korek dodává láhvi na hodnotě. Pro 80 procent lidí je to známka kvality," nechal se slyšet například předseda cechu výrobců zátek v oblasti Champagne Nicolas Mensior.Foto: Profimedia, Korked, archiv
