Sladká vína z <span>drsných Karpat</span>

Rumunská vína jsou u nás spíše raritou. Přesto má zdejší vinařství dosti bohatou tradici. Výsledky posledních výzkumů hovoří dokonce o vinařské historii dlouhé téměř 6000 let. Dnešní viniční plocha čítá kolem 250 tisíc hektarů, z nichž 20 procent představuje výhradně produkci stolních hroznů.

Velkou část Rumunska zabírají Karpaty, a tak není divu, že vinařské oblasti jsou nesouvisle roztroušeny po celé zemi - v horských údolích, náhorních rovinách nebo v nížinách. Nejvýznamnější oblasti jsou Moldavia, Muntenia a Oltenia, kde se obhospodařuje téměř 80 procent révy. Moldavia se proslavila především produkcí bílého vína Cotnari, které se zde vyrábí již 600 let. Vyrábí se z tradičních místních odrůd Grasa, Feteasca alba, Francusa.

V Muntenii a Oltenii najdeme spíše mezinárodní odrůdy typu Cabernet Sauvignon, Merlot a Pinot noir. Z bílých odrůd převažují Riesling italico, u nás známý jako Ryzlink vlašský, Pinot gris, Sauvignon blanc a Muškát Ottonel. Ovšem i zde jsou zastoupeny odrůdy tradiční. V první řadě se jedná o hrozny Feteasca neagra a Feteasca alba, které jsou osázeny na více než 23 tisících hektarů.

Vinařský slovníček

Viile je rumunské označení pro jednotlivý cru vinohrad.

Všechny ostatní pěstební plochy jsou soustředěny v Sedmihradsku. Jedná se o regiony Transylvánie, Banát, který se chlubí významným bílým vínem Riesling de Banat, a konečně Dobrudža. V těchto polohách se vinice zvedají téměř do 400 metrů nad mořem. Proto velkou část výsadby zaujímají především bílé odrůdy. Dominují zejména Sauvignon, Muškát Ottonel, Pinot gris, Riesling Italico a Tramín. Z nich se připravují převážně suchá vína. Z regionálních odrůd zaujímá přední pozici stará rumunská odrůda zvaná Teteasca, která zde nalézá domov již více než 1500 let.

Vína v kanystrech

Rumunsko po vzoru vinařských zemí Evropy zavedlo v roce 1998 apelační systém. Vinařská legislativa rozlišuje tyto třídy: vína pro běžnou konzumaci, vína vyšší jakosti označovaná VS, vína vyšší jakosti s denominací původu VSO a vína vyšší jakosti a označením původu a jakostního stupně značená VSOC. Své místo mají i vína napadená ušlechtilou plísní. Těm jsou přiřazovány přívlastky CIB a CMD pro pozdní sběry.

Gastro tipy
Vína Cotnari se díky vysokému zbytku cukru dokonale párují s foia gras a sýry s modrou plísní. Vynikající jsou rovněž s širokou škálou dezertů.

Neobvykle velká část rumunského vinařství je stále v rukou státu. Jedná se zejména o vinná družstva. Jen malá část družstev byla zprivatizována, a to zahraničními investory. Vinařské statky v osobním vlastnictví se potácejí ve finančních problémech, a nemají proto potřebné prostředky na investice. Často vína dokonce prodávají v kanystrech.

Sladká vína z hor

Pravděpodobně jeden z nejzajímavějších zážitků nabízí vína z Cotnari. Jedná se o vinařskou vesničku, kde se teplota v zimě propadá až na minus 30 stupňů Celsia. Zde se produkují již od 15. století hlavně sladká vína z bortritických hroznů, která mají často až 240 g cukru na litr.

Autor je sommeliér. Dotazy k tématu víno pište na apetit()tyden.cz
Foto: Profimedia

Sladká vína z <span>drsných Karpat</span>

Další čtení

Krušnohorský tunel se přibližuje. Česko chce smlouvu s Německem podepsat v únoru

Konec jedné éry. Žirovnice po 160 letech přestane vyrábět knoflíky

Brent klesl pod 100 dolarů. Saúdové obnovují klíčový ropovod

Naše nejnovější vydání