<span>Slovensko-maďarská válka</span> o Tokaj

Historie vinařství na Slovensku je téměř identická s naší. První vinohrady vysazovali Keltové před 2500 lety, následně Římané a po rozpadu Říma Slované. Velkou roli v rozvoji zdejšího vinařství sehrálo křesťanství, které víno přijalo jako rituální nápoj.

Slovenské vinohradnictví a vinařství si získalo i silnou podporu šlechty. Nejvýznamnějším krokem bylo pravděpodobně zrušení daní bratislavským vinohradníkům, které nakázal uherský panovník Ondrej III. Následně léta páně 1358 vyhláškou monarchy Karla IV. vzniklo doposud první vinohradnické právo.

Mezi 13. a 18. stoletím se lokální víno těšilo vysoké oblibě. Vděk patří hlavně postavení Bratislavy jakožto úhelnému bodu dunajské obchodní cesty. Lokace města a vyhlášená kvalita bratislavského vína vedla k téměř dominantnímu postavení na trhu. V té době konkurovala zdejší vína bez vážnějších problému i vínu dolnorakouskému či uherskému.

V 19. století, tak jako celou Evropu, i Slovensko zasáhl krutý úder révokaze, který zničil téměř všechny vinohrady. Razantní obnova začala až se vznikem Československa. Koncem roku 1989 byla réva osázena na 37 000 hektarech, což představovalo téměř stejnou plochu, jako v 16. století. Dnešní rozloha činí necelých 19 000 hektarů.

Vinohradnictví se na Slovensku soustřeďuje převážně v jižní části země, hlavně na jižních svazích Karpat. Slovensko rozlišuje pět vinařských oblastí. Malokarpatská oblast v jihozápadní části Slovenska patří historicky k nejvýznamnějším. Převážně se tu pěstují vynikající ryzlinky a na severním a jižním okraji vyhlášené frankovky a portugaly.

Další oblastí je Jihoslovenská vinohradnická oblast, která leží v nejjižnější části země. Zde najdeme především zajímavá červená vína. Na jižních svazích Krupinské pahorkatiny se rozprostírá Středoslovenská vinohradnická oblast. Společně s Malokarpatskou oblastí patří k historicky nejvýznamnějším. První zmínky o ní se datují kolem roku 1135.

Nitranská vinohradnická oblast leží na svazích Povážského Inovca a pohoří Tríbeč. Jedná se o geograficky velmi různorodou oblast a právem je považována za nejrozmanitější. Půdní podmínky nabízejí prostor pro širokou škálu odrůd.

Na východě země najdeme Východoslovenskou vinohradnickou oblast, kde převládají hlinité půdy.

Čí je Tokaj?

Vinařský slovníček Aszú jsou jednotlivě vybírané bobule napadené ušlechtilou plísní Bortritis cinerea používané k výrobě tokajského vína.

A konečně trochu nešťastná Slovenská
tokajská vinohradnická oblast. Ta je součástí velkého tokajského regionu. Představuje však pouhopouhých 15% celého regionu, a je tedy značně utlačována stínem svého výrazně zdatnějšího souseda. Rovněž kvalitou produkovaných vín představuje druholigové mužstvo kdesi uprostřed tabulky. Produkce je samozřejmě zaměřena na výrobu sladkých vín z hroznů "Aszú," stejně jako v maďarské části. Nicméně ani po 35 letech dohadování si slovenská strana nedokázala prosadit historický nárok na označení "Tokaj" pro vína místní produkce. Nutno dodat, že z toho důvodu je budoucnost těchto vín stran exportu stejně vrtošivá jako podzimní vítr.

Slovenská kuchyně v německé produkci

Jak vidno, různé klimatické i půdní podmínky nabízí slovenským vinohradníkům mnoho možností pro pěstování nejrůznějších odrůd révy vinné. Kromě těch světových, jako Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot, se stále úporněji prosazují i odrůdy z místní "kuchyně". Především se jedná o tyto révy: Děvín, Diamant, Milia, Váh, Breslava nebo Nitra. V oblasti slovenského tokaje jsou to pak tradiční Lipovina, Furmint a Muškát.

Významný moment zaznamenalo zdejší vinařství díky vstupu jednoho z nejvíce vzývaných vinařů Německa, vyhlášeného producenta z Mosely, Egona Müllera. Jeho projekt na zámku Chateau Bela, kde produkuje vynikající minerální a hutné ryzlinky, otevřel slovenskému vinařství bránu do velkého světa. Především jeho zásluhou se víno ze Slovenska ocitlo na vinných kartách velkých restaurací na všem kontinentech.

Autor je sommeliér.
Foto: profimedia.cz