Nejen banky, vyhlášené hodinářské domy nebo veleznámý sýr, ale i dlouhou vinohradnickou a vinařskou historii má Švýcarsko. Jelikož se jedná o federální stát, sdružuje Švýcarsko do jednoho útvaru regiony nejrůznějších kultur. O tom svědčí i čtyři různé jazyky, kterými se zde hovoří. Není proto divu, že i vinařská historie odráží celou hrst kulturních vlivů. Jednotný a ucelený názor, který by objasnil cestu révy vinné do země Helvétského kříže, neexistuje. Obecně je však zřejmé, že prvopočátek výsadby révy mají na svědomí tak jako v okolních zemích Římané. Nicméně je zde tento římský vliv jen slabě doložen.
Jak réva dobývala Švýcarsko
Vinařská kultura se do dnešního Švýcarska pravděpodobně dostala několika různými způsoby. První hovoří o cestě z Marseille přes údolí řeky Rhony až k Ženevskému jezeru. Další připouští rovněž cestu od Rhony, ovšem dále pak přes údolí řeky Doubs k Burgunsku, odtud ke švýcarské části pohoří Jura. Třetí směr ukazuje původ z Lombardie do Ticina a odtud přes San Bernardino do údolí Rýna. A poslední vede z Aosty přes Velký Svatý Bernard do vinařského kantonu Valais.
Vinařský slovníček |
Víno a kláštery
Výrazně na zdejší vinařství působili burgundští mniši, kteří v šestém století založili klášter sv. Mořice a zároveň dali Ženevskému jezeru první vinařské zákonodárství. V následujících staletích se společně s výstavbou dalších klášterů hojně rozšířilo i vinařství. Ve středověku se réva objevovala téměř na celém území země. Velký úpadek v 19. století přinesl levný dovoz vína ze sousední Itálie. Rovněž vliv révokaze se na místní produkci značně podepsal. Dnešní rozloha čítá téměř 15 tisíc hektarů a zůstává téměř neměnná.
Jezerní teplomety
Švýcaři ročně vyprodukují okolo 1,2 milionu hektolitrů. Děje se tak v šesti vinařských oblastech: Valais, Vaud, Genéve, Ticino, oblast tří jezer Neuenburg /Vully/ Bielersee a Deutchschweiz. Nejvýznamnější roli sehrávají Valais, Vaud, Genéve a Thurgau.
Většina poloh je situována v blízkosti švýcarských jezer a v údolích. Tedy tam, kde se hroznům dostává dostatečné výhřevnosti. Vodní plochy fungují jako teplomet, odrážejí sluneční světlo do vinohradů, a tím je vyhřejí. V údolích vane teplý vítr, a i proto dosahují přes hornaté a chladné klimatické podmínky dokáží zdejší vína kvalitních hodnot.
| Gastro tipy Švýcarská červená vína nabízejí skvělé kombinace s nejrůznějšími úpravami červených mas. Opravdovým zážitkem je spojení vín Humagne se zvěřinou. Bílá vína velmi dobře fungují s rybími pokrmy, a to hlavní díky vydatné mineralitě, které se jim dostává z převážně kamenitých poloh. |
Rovněž odrůdová skladba je velmi bohatá. Místní produkce nabízí dvě desítky bílých odrůd a přibližně polovinu odrůd červených. Téměř všechny představují regionální speciality. Jedná se především o lokální autochtonní odrůdy, jako je Chasselas nebo Gamaret.
Vynikající výsledky zde mají ale i mezinárodní odrůdy, jimž neotřesitelně vévodí Pinot noir. Odrůda, která proslavila Burgundsko, zde dosahuje vskutku výsostných kvalit a řadí se ke špičce evropské produkce. I přes tento fakt však často bývá přehlížena.
Víno profesora Müllera
Pravděpodobně nejznámějším představitelem švýcarského vinařství je u nás nechvalně známý Müller Thurgau. Jedná se o révu vyšlechtěnou křížením Rýnského Ryzlinku a Madlenky Prof. Dr. Herrmannem Müllerem. Jméno získala spojením jména svého šlechtitele a kantonu Thurgau, z kterého profesor Müller pocházel. Zajímavostí v oblasti Valais je takzvané „Gletscherwein", "ledovcové víno", které se vyrábí oxidační metodou zvanou solera.
Za vyzkoušení rozhodně stojí i další z místních pramálo rozšířených odrůd Humagne rouge. Jedná se o révu, kterou hojně vysazovali Římané, dnes se objevuje v malém procentu jen v oblasti Valais. V chuti nabízí unikátní spojení elegance a jemnosti burgundských vín společně s hloubkou a finesou vín Bordeaux.
Autor je sommeliér.
Dotazy pište na apetit()tyden.cz
Foto: Profimedia
