Snad jedinou zemí, jejíž vinice by mohly snést porovnání s Francií je Itálie. Ovšem stran kvality produkovaného vína se zarputilci a tak zvaní „frankofilové" shodují na jednom, podoba natož srovnání je stejně pošetilé jako představa kvetoucího jabloňového sadu uprostřed prosince.
Nebyl to nikdo jiný než Římané, kteří za svých tažení rozšířili révu. V dějinách lze sice vystopovat zmínky o pěstování révy v Marseille ještě před příchodem Římanů, ovšem teprve po něm se toto umění rozšířilo. V 1. století se vinná réva objevuje v údolí Rhony, ve 2. století v Burgundsku a v oblasti Bordeaux. Ve století 3. se réva prosadila i v oblastech Loiry a dále pak v kraji Champagne.
Galové se brzy naučili jak révu správně opečovávat. Rázem se jejich doposud kultovní nápoje tedy bylinné pivo a medovina ocitají v ústranní. Úspěch jejich produkce se brzy stal závažným problémem pro pěstitele z Říma. Proto tehdejší císař Domitien nařídil vyklučení poloviny galských vinohradů, aby zaručil ochranu domácí produkce. Teprve Probus vrátil Galům plné právo pěstovat vinnou révu. Tak tedy došlo k obnovení vinařské tradice ve Francii. 
Zásadnější rozmach přišel s rozvojem křesťanství, kdy se tento nápoj hojně užíval při ceremoniálních obřadech. Následně hojné zakládání klášterů a církevních řádů mělo za následek další pozitivní rozvoj vinařství v zemi. Od 12. století se francouzské víno stává zajímavým vývozním artiklem. Rychle si nachází oblibu na trzích v Anglii a v Germánských zemích. S rozvojem železnice nabral rozmach vinařství na obrátkách. Rázem se zvětšovaly výsadby a díky novým distribučním cestám trh vzkvétal. Devatenácté století přeneslo zkázu v podobě révokaze celé Evropě. Všechny vinice bylo potřeba obnovit.
Meziválečné období bylo ve znamení velmi malých výnosů. Vzestup přišel až po válce. Ovšem vína se vyráběla ve velkých množstvích. Tomu zabránila až patřičná legislativa. V roce 1935 byl založen Národní institut původních názvů INAO, který ustanovoval podmínky pro výrobu značkových vína zákoníkem AOC. Následně v roce 1979 vzniká Národní profesionální ústav pro vína ONIVINS zodpovědný za vytváření předpisů pro místní vína a vína stolní. Díky těmto včasným opatřením nabízí francouzské vinařství pestrou škálu vín vysoké kvality.
Vinařská čtrnáctka
Ve Francii dnes rozeznáváme 14 vinařských oblastí, které jsou různě rozsety po zemi. Zdaleka ne všechny místa Francie jsou vodná k pěstování révy narozdíl třeba od Itálie. Ovšem geologická a klimatická různorodost země nabízí celou řadu pěstovaných odrůd. Každý region nabízí své specifikum. Nejsevernější region Champagne pravděpodobně není třeba sáhodlouze představovat.
Champagne je dnes vínem všech svátků a nevšedních událostí. Synonymum perlivého vína o jehož napodobení se snaží celý svět. Ovšem šampaňské z křídových vinic v oblasti Champagne je nenapodobitelné a v mých očích představuje téměř vrchol všech světových jmen, co se vína týče. Dalším severním regionem je Alsasko, které proslulo především víny se zbytkovým cukrem. Z historického hlediska je to region lehce chaotický. Spadá sice do Francie, ale krajem vládne Němčina a vesměs i odrůdy jsou převzaté. Jižněji pak narazíme na malý region Jurských Alp. Drsný vinařský region se nachází mezi Švýcarskem a Burgundskem. Známý je především pro výrobu vin jaune.
Od Dijonu až po Lyon se rozprostírá věhlasný region Burgundsko. Zdejší vína především ze Chardonnay a Pinotu Noir představují v očích mnohých absolutní vrchol zdejšího vinařství. Svědčí o tom i mnoho kultovních vín regionu jejichž cena by stačila pokrýt výstavbu slušné chaty. Za všechny jmenujme unikátní vína z domény Domaine de la Romanée Conti. Údolí řeky Loiry pak nabízí nezapomenutelné Sauvignony. Ty nejlepší pocházejí ze Sancere.
Nedoceněný Syrah
Dle mého názoru nedoceněný region v údolí řeky Rhony nabízí velmi atraktivní vína z odrůd Syrah. V této části země rovněž najdete vína Chatauneuf du Pape, které se těší oblibě díky známé písni. Konečně kultovní region Bordeaux. Mnoho slov padlo o tomto regionu. Mnoho z nich nebylo právě lichotivých a to především v souvislosti s rozsáhlým zdražováním místních velkých vín a se stále zvyšujícím se spekulantstvím s regionálními víny. Jedno je ovšem jasné. Systém zdejších cru z roku 1855 dodnes nebyl změněn a zaznamenává nejkvalitnější vína oblasti. Většina z nich mají punc nejlepších vín světa a to rozhodně oprávněně.
Chateau Petrus, nejdražší víno světa. Chateau Cheval Blanc, Chateau Margaux, Lafite Rothschild, Mouton Rothschild, Chateau Latour a mnoho dalších zvučných jmen se starají o slávu francozského vinařství. Elegance finesa a esprit zdejších vín je nenapodobitelný.
| Vinařský slovníček Vin jaune je speciální „žluté" víno z oblasti Jura, které kvasí pod vrstvou kvasinek. |
Jak vidno Francie nabízí skutečně obrovské množství nejrůznějších stylů a chutí vín. Nejde proto vytyčit jedno, o kterém by s klidným svědomím bylo možné prohlásit, že je ikonou země. Velkých vín je zde požehnaně. Ovšem i zde je zapotřebí probrat se nespočtem vín, které již svou kvalitou tolik nepřesvědčí. Lehce chaotické prostředí a mnoho vinařů ne vždy zaručuje vysokou kvalitu nabízeného vína. I zde tedy platí: ne vše je zlato, co se třpytí.
Foto: Profimedia
