Za talířem mušlí v Belgii stojí i mafie, intriky a lži

Sezona mušlí už je v Belgii několik dní v plném proudu, ale jako každý rok i tentokrát počáteční nadšení střídají úvahy o mizerné kvalitě oblíbených plodů moře a jejich nekřesťanské ceně.

Zatímco ještě před několika málo lety mušle patřily v restauracích takřka k lidovým jídlům v ceně kolem 10 eur za kilo, nyní si za ně zákazníci musí připlatit i více než za velmi kvalitní steak, cena se totiž vyšplhala až k 25 eurům za kilo. A to se Belgičanům logicky nelíbí.

ČTĚTE TAKÉ: Kaviár bez jesetera? Ve Vodňanech to zkusí

Najít toho pravého viníka nedá obyvatelům Belgie příliš mnoho práce. V tomto případě totiž platí rčení - za vším hledej Nizozemce. Belgičané sice mají moře, ale mušle zásadně kupují z Nizozemska, konkrétně z poloostrova Zeeland, kde má jejich chov dlouhou tradici. Až 70 procent tamní produkce přitom míří právě k jižním sousedům, pro Nizozemce je totiž pojídání mušlí příliš drahým požitkem a Belgičané jsou ochotni zaplatit daleko více.

V Belgii je start sezony mušlí, který se s menšími posuny odehrává většinou v polovině července, srovnatelný například s příchodem mladého francouzského vína Beaujolais.

Místní obyvatelé s napětím sledují hodnocení nové "úrody" v nizozemském městečku Yerseke, kde se také ihned dozvědí výši cen pro novou sezonu. Letos se situace vyvíjela nadmíru dobře, nizozemský mušlařský gigant Delta Mossel, který za den zpracuje až 20 milionů mušlí, odhadl, že pro tuto sezónu maso mušlí tvoří více než 30 procent skořápky, což je velmi pěkný údaj, a cenu stanovil na zhruba 1,8 eura za kilogram.

V případě mušlí ovšem Belgičany s Nizozemci pojí zásadní nedůvěra a jinak tomu nebylo ani tentokrát. Po několika dnech chvály na vydařenou sezonu přišel spotřebitelský magazín Test Achats s tvrzením, že Nizozemci nemluví tak úplně pravdu. Maso údajně netvoří více než 25 procent skořápky a ceny opravdu kvalitních mušlí se šplhají až osmi eurům za kilogram. Ty, které je možné v supermarketu koupit za dvě eura, nejsou příliš kvalitní.

"Každý rok si jeden z mých zákazníků v novinách stěžuje a mluví o mušlařské mafii. Před několika lety jsem se ho ptal, proč to dělá, a on mi odpověděl, že kdyby všechno pochválil, tak by se do novin vůbec nedostal," hájí se Olivier Camelot, jeden ze šéfů Delta Mossel.

Chov mušlí patří mezi poměrně náročné činnosti. Vajíčka mušlí nejdříve musejí rybáři posbírat na útesech Severního moře a teprve poté je přesunou do pobřežních vod, kde se malé mušle pomocí lepkavé tekutiny uchytí na dlouhých lanech. Na nich poté dva roky rostou a pak teprve zamíří na trh.

Belgičané ovšem nemají pro náročný chov pochopení a za rostoucími cenami vidí spiknutí mušlařské mafie, která si podle nich vymýšlí nejrůznější důvody, proč jsou mušle sezonu od sezony méně kvalitní a často i dražší. Letos je to racek stříbřitý, který podle Nizozemců devastuje kolonie mušlí, v roce 1995 kolonie mušlí pro změnu ničily zástupy malých krabů, v roce 1997 je zasáhla epidemie salmonelózy a na přelomu století běžné mušle začala vytlačovat takzvaná pitbul ústřice.

Spory mezi Belgičany a Nizozemci ovšem konzumaci mušlí nezastaví. V supermarketech je nadále vidět zákazníky, kteří si ve vozíku odvážejí hned několik kilogramů mušlí navzdory jejich údajně klesající kvalitě. Některé restaurace přitom neváhají na Zeeland poslat vrtulník pro ten nejkvalitnější úlovek, za nějž zákazníci zaplatí mnoho desítek eur.

Foto: www.profimedia.cz, wikipedia