Zápisník labužníka 15/2008

Bylo mi velkou ctí předsedat porotě na prvním ročníku soutěže Grand Prix Zelňačka 2008, která se konala v pražské pivnici Konvikt. Doufám, že tímto byla založena hezká tradice. Takové soutěže jsou totiž všude po světě velmi populární a slouží k propagaci tuzemské kuchyně.

A to zvláště dnes u nás velmi potřebujeme. Soutěž byla připravena na vysoké úrovni. V porotě se mnou zasedli nejen amatérští labužníci David Suchařípa a Michal Dlouhý, ale i profesionální kuchař Zdeněk Pohlreich. Soutěže se zúčastnilo patnáct kuchařů, profesionálů i amatérů. Každý přinesl tři litry hotové polévky, na místě se jen ohřála.

Autoři polévek byli přísně utajení, ani já jsem nevěděl, kdo kterou polévku uvařil. Práci poroty kontrolovali diváci, jichž se sešlo požehnaně. Pravidla byla velmi přesná, hlavní podmínkou byla přítomnost českého zelí, ať už syrového bílého, červeného nebo kysaného. S potěšením konstatuji, že pouze ve dvou polévkách jsem zaregistroval instantní ochucovadla, čehož jsem se obával nejvíc. Jak se zdá, i profesionálové už pomalu začínají chápat, že bez podravky a vegety to jde také, ba lépe. V jedné zelňačce jsem cítil kečup, který tam dle mého názoru nepatřil. Přítomnost fazolí v jedné z polévek mi ani tak nevadila. Velmi rozdílná však byla kvalita vložených uzenin, především klobásek.

Teprve nyní jsem pochopil, že v zelné polévce se nekvalitní uzenina prozradí nejrychleji. Každý porotce sestavil své vlastní pořadí, dál už šlo jen o matematiku. V případě rovnosti bodů rozhodoval hlas předsedy. Že šlo o naprosto seriózní hodnocení, bez jakéhokoli náznaku protekce, mohu dokázat na případu jednoho našeho velkého kamaráda, který se umístil na posledním místě. Do první odměněné pětice se dostala i polévka Jany

Zatloukalové, autorky zajímavé knihy Kuchařka pro dceru. A odměněna byla za svou zelňačku také rodinná trojka, kterou tvořili Bára Basiková, herec a manažer Petr Polák a jeho maminka. Překvapivým autorem jedné z odměněných polévek byl slepec Ilja Kučera. Když jsme se dozvěděli jméno vítěze, padli jsme do mdlob: stal se jím Ivan Vodochodský! Asi opravdu umí.