Zápisník labužníka 18/2007
02.05.2007 16:00
Nedávno se v restauraci umístěné v 65. patře hotelu Legua v Bangkoku uskutečnila hostina, o níž se psalo všude na světě. Každý ze 40 hostů utratil za jediný večer 25 000 dolarů, šlo zřejmě o nejdražší večeři historie.
Novináři si smlsli zvláště na cenách vín. Jenže Romanée Conti ročník 1985, Chateau Mouton Rotschild (1959), Chateau d’Yquem (1967) či Chateau Palmer (1961), to jsou prostě skvosty! Na čem jiném už byste chtěli půlmilion nahnat? Vzbudit závist u čtenářů, kteří nevyjdou s platem, to média milují, v popisu večeře samotné pak už může být spousta nesmyslů. Například créme brulée se přeloží jako karamelový krém, husí játra foie gras jako játrová paštika. Říční rak se nazve langustou, kaviár Imperial Beluga (Imperial je značka) císařským atd. Nejvíce zmatků vyvolal humr osobuco, což byl ve skutečnosti humr nasekaný napříč, tedy podobně jako tradiční italský pokrm z telecího kolena „osso-buco“. Jména šesti špičkových kuchařů už média uvést zapomněla. Takže je uvedu aspoň já. Byli to čtyři Francouzi: Alain Solivéres z pařížské restaurace Taillevent, Jean-Michel Lorain z La Cote Saint Jacques v Joigny, Marc Meneau z Vezelay a Antoine Westermann ze Štrasburku. Kromě nich Němec Heinz Winkler z Aschau a dokonce i jedna žena, Italka Annie Feolde z florentské restaurace Enoteca Pinchiorri. A ještě jedna maličkost: výtěžek akce šel na humanitární účely.
Autor: Vladimír Poštulka
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.