Zápisník labužníka 25/2006
19.06.2006 00:00
Dostal jsem zajímavý dotaz: Které pokrmy si v českých restauracích nikdy nedáváte?
Myslel jsem, že odpověď bude snadná, že těch apriori odmítaných bude jen pár. Ihned mě napadl katův šleh, pak všelijaké ty měšce a kapsy... Zásadně nejím minutkový guláš, to je protimluv, guláš prostě nemůže být minutkový.
Tak jsem se vydal na turné pražskými ulicemi, abych pečlivě pročetl jídelní lístky vystavené před vchody do restaurací. Brzy jsem zjistil, že jsou plné položek, které obvykle ani nečtu: třeba různě upravená drůbeží prsa, jichž bývá na jednom lístku někdy až deset. Potom jsem objevil pokrm, který jsem snad nikdy v životě neochutnal: tajemství šéfkuchaře.
Tvrdím, že žádný kuchař nemá právo na tajemství, dokonce ani slavný Ferran Adria (jehož všechny pokrmy jsou tajuplné) nesmí zatajit, z jakých surovin a v jakém poměru jsou jeho speciality vyrobeny. V českých restauracích je kdejaký pokrm tajemstvím, aniž by se tak jmenoval. Proto si zásadně nedávám nic s lanýži (zvláště na jaře a v létě), pokud neznám osobně kuchaře. Také si nedávám humrový koktejl - ani krabí. Většinou je totiž ten humrový z krabů a ten krabí ze surimi.
Autor: Vladimír Poštulka
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.