Zápisník labužníka 9/2006
27.02.2006 00:00
Brunch je mezinárodní novotvar složený ze dvou anglických slov: breakfast a lunch.
Kdybychom chtěli tuto metodu napodobit v češtině, pak by ze snídaně a oběda vznikl nejspíš „sníběd“. Nejde však jen o to, že brunch se koná někdy v době mezi snídaní a obědem, že je to pozdní snídaně anebo časný oběd.
Někdy to ani nebývá pravidlem a brunch se může konat třeba od jedenácti do čtyř. Spíše jde o speciální servírování jídel, tedy o formu švédského stolu či bufetu, kde za pevnou a jednotnou částku můžete sníst, co se do vás vejde. Tato forma má v Česku velký úspěch i v restauracích, které ji aplikují na večerní dobu (viz dvě pražské jídelny Ambiente Brasileiro, které se obě už podruhé v anketě Grand-Restaurant umístily na předních místech), a zdá se, že českým nenasytným jedlíkům vyhovuje.
Obvykle pořádají restaurace své brunche v neděli, což je pro brunch asi nejvhodnější den. U brunche by však nemělo jít jen o nasycení, nýbrž také o společenskou událost. Například v Mnichově bývaly nedělní brunche v restauraci Reitschule významnou příležitostí ke každotýdennímu setkání přátel a známých, především z uměleckého světa. Během jídla jste mohli pozorovat jezdce na koních.
V Praze zatím brunche pořádaly především velké hotely (např. Intercontinetal), v poslední době se však objevily dva velmi zajímavé, jež se tomuto klišé vymykají: první je francouzský a v Brasserii M u Jeana-Paula Manzaca stojí jednu osobu 695 korun. Druhý je staročeský, zabijačkový (nechybějí ani pečené vepřové uši a do ceny je zahrnuto i pivo), stojí 495 Kč a koná se v Obecním domě.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.