Změny na obalech: srozumitelnější značení

Na obalech potravin se prý odehraje do konce roku revoluce. Na 90 procentech výrobků firem, které se zavázaly k dobrovolnému nutričnímu značení, se objeví jednotné, viditelnější a srozumitelnější označení o obsahu tuků, cukrů, solí, energetické hodnotě a doporučené denní dávce, tvrdí Jana Prokešová ze společnosti Coca-Cola.

S nápadem zlidštit, tedy opatřit obaly jednotnými údaji o nutričních hodnotnách, ve kterých se spotřebitelé nebudou ztrácet, přišli s předstihem sami výrobci. Snaží se tak vyhnout situaci, kdy by se museli bez diskuze podřídit nařízení Evropské unie. „V roce 2005 agentura Evropské komise DG Sanco oznámila, že v příštím roce bude třeba přijmout řešení, které by sjednotilo označování potravin v Evropské unii. Za této situace měl potravinářský průmysl dvě možnosti. Buď čekat, jak celá věc dopadne, nebo vzít iniciativu do vlastních rukou a snažit se navrhnout racionální řešení, které by bylo přijatelné pro DG Sanco i pro výrobce," vysvětluje místopředseda Evropské rady pro potravinové informace Joan Prats, který spolupracuje také s Evropskou komisí (DG Sanco). Má to ale háček - pravidlo, které by se opíralo o legislativu Evropské unie, zatím neexistuje. „Pokud by třeba provést na obalu další změny, byť malé, výrobce by vyšly v rámci evropského trhu zhruba na 15 milionů dolarů," tvrdí tiskový mluvčí firmy Coca-Cola Zdeněk Vilímek.

Etikety na nápojích, balených vodách, čokoládách, sladkých tyčinkách, cereáliích a dalších výrobcích změnilo doposud na českém trhu sedmnáct výrobců z Česka i zahraničí. V současné době nese nové označení 500 výrobků. Jednotné údaje, s nimiž se lidé začínají v obchodech setkávat, jsou však pouze návrhem, který čeká na schválení. Legislativním procesem projde až v době, kdy bude Česko předsedat Evropské unii.

„GDA, tedy doporučenné denní množství, bylo stanoveno na základě průzkumu veřejného mínění a dlouhého dialogu s odborníky. V současné době řada vlád členských zemí EU zvolený koncept podporuje. Podle Evropské komise je cestou kupředu," tvrdí Joan Prats, který dnes přednášel na sumitu Food & Drink 2008. Současně s údajem DGA se o přízeň Evropské komise se podle něho uchází i druhý způsob značení, tzv. zdravotní tvrzení. Výrobky, které obsahují například příliš mnoho tuků, by díky tomuto přístupu již nemohly být označovány jako zdravé. Kartami mohou zamíchat také vlády, případně ministerstva jednotlivých zemí, které by se rozhodly na obal umístit své varování. Podle Pratse to však příliš nehrozí.

Teorie funguje, praxe zaostává

Jak vypadá jednotné označení v praxi? Příkladem může být třeba nové označení na obalu mléčné čokolády Figaro od Kraft Foods. Informace o doporučené denní dávce v jedné porci (GDA) se na přední straně čokolády sice objevuje, ale podrobnější údaje jsou šikovně schovány pod přehybem nového obalu, který je možné opakovaně otvírat a zavírat. „Něco takového vidím poprvé. Tohleto značení je dobrovolná iniciativa, jinými slovy, všechno co děláme navíc vytváří obrovský tlak na to, kam informace umístit. Evropská komise chce věřit, že celý koncept bude zjednodušen," neskrývá překvapení Joan Prats, podle kterého vyjde výrobce kousek zakrývající informace na velké peníze. „Na obalu musíte mít velké množství informací ze zákona dané země. Teď k nim přibudou další. Věříme, že finální koncept bude obsahovat právě tolik informací, aby se na obal vešly."

Další kapitolou je označování nebalených potravin třeba v restauracích. „Příkladem může být McDonald´s. Vše co tam dostanete už nese nutriční označení," tvrdí Prats. Výhodou v případě řetězce s rychlým občerstvením je prý přesně stanovená velikost porcí. Komplikovanější to bude v klasické restauraci. U jiných nebalených potravin - třeba chleba, koblih nebo rohlíků, si spotřebitelé budou muset pomoci sami. Potřebné informace si budou moci zjistit třeba na internetových stránkách výrobce.

Foto: Profimedia, Potravinová komora České republiky