Pohodlí a rozvoj
Jak si správně zařídit pracovní místo

Přemýšlíte o menší kanceláři, nebo začínáte podnikat a nevíte, jak si správně zařídit pracovní prostory? Abyste vytvořili prostředí, které bude vaše pracovníky i vás inspirovat, rozvíjet a bude i pohodlné, je třeba se zaměřit na více než jen nejmodernější nábytek a novou výmalbu.

Současné trendy se odklánějí od klasického pracovního místa, které pro práci využívá stále méně zaměstnanců, spíše k prostředí, kde kooperuje několik pracovníků z různých oddělení zároveň, konají se meziměstské či mezinárodní videokonference, interaktivní semináře a školení. Samozřejmě to neplatí pro všechny obory, ale odklon od pevně daného a neflexibilního místa je patrnější ve stále více případech. Je to dáno zejména vývojem techniky, kterou pro práci využíváme. Zatímco na začátku devadesátých let měl každý ředitel odboru sekretářku s psacím strojem a velkým diářem a skříní plnou šanonů, dnes mu stačí tablet a USB disk či paměťová karta. Právě s vývojem pracovních technologií v posledním čtvrtstoletí souvisí i změna k přístupu v řešení kancelářských prostor.

Pokud tedy začínáte podnikat a přemýšlíte nad zařízením kanceláří, měli byste k němu přestupovat komplexněji. Zaměřte svou pozornost na tři hlavní prvky: na to, že vaši firmu netvoří jednotlivci, ale práce týmu. A aby tým správně pracoval a dosahoval kýžených výsledků, je třeba jeho fyzické a psychické pohody.

Židle a stůl musí udržet a hlavně vydržet
S fyzickou pohodou na pracovišti souvisí nejvíce nábytek. Ten by měl především splňovat podmínky vysoké kvality související s materiálem a dlouhou životností. Jak už ale bylo řečeno výše, tak nároky na pracoviště se v čase mění. A jelikož majitel firmy určitě nehodlá každých pět let investovat do kompletní obnovy kancelářského nábytku, jsou v takovém případě nejsnazším a nejefektivnějším řešením kancelářské sestavy, které pracují s flexibilními a nastavitelnými komponenty. Ty pomohou jednotlivá pracovní místa modifikovat velice rychle. Pracoviště navíc netrpí uniformitou, lze je pohodlně přizpůsobit danému zaměstnanci dle jeho specifických potřeb.

Pracovní stůl standardního pracoviště by měl mít minimální rozměry 120 x 80 cm, ale vše záleží na vašem stylu práce. "Pokud u něj budete sedět jen příležitostně s notebookem nebo tabletem, je možné zvolit i menší, nebo nemít klasický pracovní stůl vůbec. Naopak pokud často kombinujete počítač, práci s papírovými dokumenty nebo využíváte svoje pracoviště i jako jednací prostor, případně pokud hodně pracujete s různými výkresy, doporučuji naopak větší desku stolu," radí designér Radek Mašinda ze společnosti U1.

Další, velmi důležitá součást pracoviště je židle. Nejenže by měla být z kvalitního materiálu a stabilní s tuhou konstrukci, aby poskytovala dostatečnou a přesnou oporu sedícímu, ale měla by také páteři umožnit nezávislé naklánění sedáku a opěráku dopředu a dozadu, měnit úhel svíraný sedákem a opěrákem a v podstatě simulovat chování páteře při chůzi. "Na židli pro celodenní sezení se určitě nevyplatí šetřit - již bolavá záda sice zázračně nevyléčí, ale nebudou dále trpět. A ta zdravá se nebudou ničit," říká Mašinda. Pozor je třeba dát na levnější židle, které mají sedák z nekvalitní, příliš měkké polyuretanové pěny z molitanu. "Když na něj rukou zatlačíte, neměl by se promáčknout až na pevnou podložku. Po roce užívání totiž budete sedět už jen na ní," doplňuje designér. Opět, shodně jako u pracovního stolu platí, že někteří lidé již nepotřebují klasickou pracovní židli a stačí jim jednoduchá, rychle nastavitelná verze židle pro práci na dvě, tři hodiny.

Ke stolu a židli patří také úložný nábytek. Než si pořídíte skříně, je dobré se zamyslet na tím, kdo a co vlastně bude do nich ukládat. "Mnoho zásuvek, skříní a polic ocení například ti, kteří pracují s velkým množstvím papírových dokumentů. Díky postupující digitalizaci však často využíváme jen malou část úložných prostor zásuvek či skříněk, které jsme potřebovali třeba ještě před deseti lety. Zbytek pak slouží jako úložiště starých věcí," upozorňuje Mašinda. Je proto vhodné využít flexibilní nábytek, či takový, který slouží k více účelům zároveň. Příkladem může být uzamykatelná skřínka s kolečky a sedákem pro krátká jednání u stolu.

Barvy a světlo musí být v souladu
Na psychiku zaměstnanců pak nejvíce působí světlo a barevnost prostředí. S psychickou pohodou souvisí ale i ovzduší v kancelářích, které také nemalou měrou ovlivňuje schopnost se koncentrovat.

Investice do kvalitního osvětlení, které by na pracovišti nemělo být bodové, se rozhodně vyplatí. Obecně by totiž mělo být osvětlení lineárně šířené, tedy simulující denní světlo. Nejlepší je kombinace rozptýleného, nepřímého - od stropu odraženého světla v celé místnosti - a přímého, které dostatečně osvětluje pracovních plochy.

Mašinda vysvětluje: "Nedostatečné osvětlení vám sice bezprostředně oči nezkazí, jak se mylně traduje, ale oči se vlivem zvýšené námahy dříve unaví. To může způsobit rozostřené vidění, nezřídka i bolest hlavy a samozřejmě ztrátu soustředění."

S rozmyslem přistupujte i k výmalbě. Pokud máte chladné místnosti, zvolte do nich hřejivější barvy, pokud naopak do nich téměř celý den svítí slunce, zvolte barvy chladnější. Rychlé stimulaci pomáhají výrazné barvy, které se jinak příliš nedoporučují. "Hodí se hlavně tam, kde potřebujeme podat krátký, ale intenzivní výkon: pro zasedací místnosti, kde probíhají aktivní jednání, nebo do telefonních boxů, kam si chodíme vyřizovat důležité hovory. Kromě povzbuzení jsou i skvělým barevným oživením interiéru," upřesňuje Mašinda. Vyhnout byste se měli velmi výrazným i tmavým barvám na deskách stolů nebo na paravánech oddělujících pracovní místa. Jsou totiž příliš kontrastní proti bílé na monitoru nebo papíru. Ruší od práce, nutí přeostřovat a mohou rychleji unavit naše oči.

Co se často podceňuje, jsou věci, které na první pohled vidět nejsou - ovzduší a akustika. I na ty byste měli při zařizování kancelářských prostor myslet. Přílišný hluk způsobený třeba špatným rozložením či odhlučněním. Nevhodné jsou také prostory bez otevíratelných oken. Co děláte, když je toho na vaši psychiku moc? "Zavřete se do klidné místnosti, a když můžete, otevřete si okno, abyste cítili čerstvý vzduch," vysvětluje designér. "Jenže realita je taková, že přes 90 procent kancelářských budov je naprosto nevyhovující, co se týče vzduchu, v mnoha kancelářích nejde otevřít s ohledem na "řízenou" ventilaci ani okno."

Neoddělujte, ale slučujte
Firmu netvoří jedinci, ale tým a jeho společná práce. Právě na to byste měli při zařizování myslet a nevynechat tak zvané měkké zóny. "K nejčastějším omylům v mnoha firmách patří to, že zaměňují "měkké" pracovní zóny za relaxační. Relaxační zóna je ta, kde lze odpočívat, třeba spát a jsou tam prvky, které odvádějí lidi od práce. Naopak při práci potřebujeme aktivizovat. Nový trend je při práci stát. Dávat lidem do cesty prvky, aby mohli alespoň na chvíli pracovat ve stoje. Důvod je ten, že celý den sedí a pokud absolvují krátkou poradu ve stoje, zapojují zcela jiné svalové skupiny," poukazuje Mašinda. "Tvrdá" zóna je pak ta, kde vykonáváme soustavnou činnost s trvalými pracovními prostředky (telefon, IT technika) s minimem interakce. Designér k tomu dodává: "Měkká zóna by měla být přátelská a vstřícná, tomu by mělo odpovídat i její vybavení. Vhodné jsou třeba pohovky, sedáky, křesla s výsuvnými stolky a podobně."