Koberec: <span>tradiční materiál</span> pro moderní interiér

Ani ten nejmodernější interiér se neobejde bez tak tradičního materiálu, jakým je koberec. Dokonce ani jeho forma a tvar se od jeho počátků příliš nemění...

Ingredience, ze kterých můžete vařit:
- celoplošný koberec
- kusový koberec
- nástěnný koberec

Představme si moderní interiér plný hladkých, stálých materiálů, vynikajících na údržbu přesně podle představ o současném designu. Celé podlahové plochy jsou pokryty dřevem, kamenem, dlažbou nebo dokonce betonem. Často již bez viditelných spár za jediným účelem - kompaktností, která prostoru dodává opticky větší rozměry.

Pravděpodobně se najde mnoho těch, kteří se sžijí s takto pojatým domovem. Tam, kde vévodí dřevo se svojí organickou podstatou, většinou ani nevzniká potřeba prostor dále zútulňovat. Avšak materiály podobné kamenu jsou chladné na dotek i pocitově a žádají pomyslné zahalení.  Kombinace kamenné dlažby a kusového koberce vytváří zajímavý kontrast. Koberec se uprostřed chladné sterilní plochy stane magnetem, jenž nás přitahuje příjemným teplým a měkkým povrchem.

Pokušení z Orientu

Koberec pochází z Orientu. Evropané se o něm dovídají z cestopisů Marca Pola, bohatě protkaných  asijskými legendami. Víme, že turecké koberce se vázaly z kozích chlupů, ovčí vlny nebo z velbloudí srsti. Do Evropy začaly výrazně pronikat až na počátku 16. století. Oblíbené byly zejména jako doplňky v šlechtických sídlech. Postupně se staly běžnou součástí evropských interiérů a jejich funkce byla a dodnes je velmi rozmanitá.

V historii koberce však můžeme jít ještě dál. Ve starých hrobkách altajských knížat v jihosibiřském Pazyryku byl počátkem minulého století nalezen v kusu ledu výborně zachovalý čtvercový vázaný koberec, jehož původ se odhaduje na 5. stol. př.n.l. Pazyryk, jak se mu dnes říká, je považován za vůbec nejstarší koberec světa. Kvalita jeho zpracování a úroveň stylizace motivů ale svědčí o dlouhé tradici výroby, která tomuto koberci ještě musela předcházet.

Pro ticho a komfort

Je zřejmé, že z ruční výroby vzcházely koberce kusové. Teprve strojová výroba umožňila velkoplošné vazby, navíc zpevňované syntetickými vlákny. Používání celoplošných koberců, tzn. koberců položených po celé ploše podlahy má své důvody  - koberec výrazně tlumí zvuky a tím zvyšuje pocitový komfort. Zároveň je praktický ve smyslu údržby - prach, který denně zanáší prostory, nevíří ve vzduchu, ale zašlapává se do krátkých vlasů koberců, z nichž se pravidelným čištěním jednoduše odstraňuje.

Zajímavou roli získal nově koberec právě díky těmto vlastnostem. Můžeme ho použít jako čistící plochu, která odstraňuje z bot nečistoty a to pomocí tvrdých vláken, například kokosových, vetkaných do vazby.  Pokládá se v několika tzv. čistících zónách, které se postupně směrem k interiéru zjemňují.

V domácím interiéru můžeme celoplošné koberce použít v ložnicích, dětských pokojích a pracovnách, tedy všude tam, kde je příjemné mít ticho a klid. Pro dětská kolínka je měkounký koberec velice příjemný stejně jako pro nás, když si na podlaze hrajeme se svými dětmi.

Pověste ho třeba na zeď

Nástěnné dekorace ve formě ručně tkaných koberců umí interiéru dodat stylový vzhled. Sluší prostorům s vysokými stropy, které najdeme ve starších městských i venkovských domech. Zajímavě mohou vypadat i v nejmodernějších interiérech, kde dominuje beton a sklo. Mohou být součástí jakéhosi eklektického vzhledu interiéru, který si pohrává s kontrastním designem prostorových prvků.

Použijeme-li koberec celoplošně, na stěnu jako obraz nebo jako kusový podlahový solitér s originálním designem, vždy dodáme interiéru na útulnosti a troše tradiční atmosféry.

Foto: www.freshome.com, www.dezeen.com