Málokterý dům dokáže splynout s duší místa a plně rozvinout potenciál parcely. Moderní vila v Praze Pod Děvínem, kterou pro početnou rodinu navrhl pražský architektonický ateliér 4A, patří mezi novostavby, které dokázaly obojí. Navzdory tomu, že je vila v současnosti neobydlená, neskrývá za maskou fasády prostor bez života, ale nevtíravě krásnou, skoro ženskou duši.
Slušné vychování této neofunkcionalistické krásce nelze upřít - náhodným kolemjdoucím všechna svá tajemství rozhodně nevyzradí při prvním setkání. Ani nemůže. Nedovoluje jí to plný čistě geometrický tvar se dvěma podlouhlými okny, který na příchozí z ulice cudně vykukuje zpoza garáže osázené rákosem a bambusem. Zvláště když celkový dojem ještě podtrhuje fasáda se světle šedou neutrální omítkou. Teprve bližší zkoumání odhalí skutečnost, že jde jen o pověstnou špičku ledovce. Ostatně leccos o pojetí tohoto netypického domu naznačuje i jedno ze dvou podlouhlých oken v čelní fasádě, jež jakoby mimochodem odhaluje vysoký strop vstupní haly a za ní kousek výhledu do údolí.
To málo, co lze z výhledu vyčíst, je pouhou falešnou vábničkou ve srovnáním s tím, čím vzdušný, takřka křehký interiér návštěvníky skutečně přivítá. Panoramatický výhled do údolí Vltavy z horních úrovní vily opravdu bere dech, o důmyslné hře průhledů skrz skleněná zábradlí nemluvě. Protiváhou této scenerii jsou přiznané ocelové konstrukce, stropy z vlnitého plechu a dřevěná podlaha. Lehkost vnitřního uspořádání, díky které si zde připadáte jako v soudobé verzi zámku v oblacích, ještě akcentuje velkoryse prosklená fasáda, jež otvírá všechna nadzemní podlaží paprskům jižního slunce. Stíní ji lamelový slunolam, který je možné úplně uzavřít, nebo lze naopak nechat celou stěnu průhlednou. Za zmínku stojí také oživení ve formě barevného zábradlí obytné terasy. Sklo rubínově červené barvy totiž při pohledu do údolí vytváří velmi zajímavé vizuální efekty.
Osm pater do nebe
Velkorysé bydlení na atypickém prostoru si vždy říká o nápady a nestandardní přístup. Moderní vila Pod Děvínem, do které se měly vejít hned dva byty, nebyla vzhledem k velikosti parcely výjimkou. Pozemek, který si klienti vyhlédli, byl velmi úzký a navíc na prudkém jižním svahu. Architekti proto obytné prostory navrhli netradičně v osmi vzájemně propojených úrovních. Odměnou za nenásilné řešení je panoramatický výhled na údolí Prahy, který obyvatele provází na každém ze čtyř nadzemních podlaží. Shodný počet pater se ukrývá také pod úrovní terénu. Šest z celkem osmi úrovní přitom zabírá velký byt pro rodinu, který tvoří volný prostor oddělený různými výškami. "Zahrnuje jídelnu, kuchyň i obývací pokoj. V teplém období je možné tento prostor rozšířit ještě o venkovní terasu, a to díky otvírající se jižní fasádě," vysvětluje pražský architekt.
Pravým opakem otevřenosti společenské zóny je patro ložnic, které si zakládá na soukromí. Poslední úroveň rodinného bydlení tvoří bazén se saunou. Druhý z bytů, který je přístupný po roštovém schodišti, své místo našel ve spodní části vily. Tvoří ho tři vzájemně propojené prostory - galerie, obytná úroveň s kuchyní a terasa. "I u tohoto bytu tvoří terasa neodmyslitelnou součást, možnost maximálního otevření jižní fasády dovoluje propojit dům a zahradu, kterou rozdělují opěrné zídky na několik teras," upřesňuje Jan Schindler. Na poslední z nich je vysazen strom.
Změna plánu
"Původním přáním investora byly dva samostatné byty, větší pro rodinu s dětmi a menší pro jednoho až dva lidi," přibližuje požadavky majitelů architekt. Ačkoli investor zpočátku chtěl postavit dvougenerační vilu pro sebe a svou rodinu, vše nakonec dopadlo jinak. "Příčinou byl soused, který protahoval povolovací řízení. V průběhu sedmi let se tak z původního investora-uživatele stal investor-developer," vysvětluje autor návrhu. Dům, který spolu s kolegy navrhl, je podle jeho slov nyní na prodej: "Chtějí ho prodat. Jediným nábytkem je proto nyní vestavěná kuchyň z bílého lesklého laminátu."
* * *
NÁPADY PRO VAŠE BYDLENÍ
Jaký povrch zvolit?
Při výběru povrchové úpravy úložných prostor a nábytku se vyplatí zohlednit zejména pracovní zátěž. Laminát je sice levný, nenáročný na údržbu a dostupný v široké paletě barev, ale také je náchylný k poškrábání. Pokud je vystaven nějakou dobu vlhku, začne se odlepovat.
• Dřevo - Působí přirozeně a navíc dodává interiéru teplo. Na druhou stranu je drahé a z ekologického hlediska těžko nahraditelné. Pokud je špatně vysušené, hrozí, že se začne ohýbat. Je dobré pamatovat také na to, že měkké dřevo snadno poškodíte rýhou nebo důlkem.
• Dýha - Její nespornou výhodou je to, že i za méně peněz získáte vzhled pevného dřeva a přitom méně ohrozíte životní prostředí. Oproti pevnému dřevu je také mnohem tvárnější. Úskalí je podobné jako u laminátu. Při delším vystavení vlhkému prostředí se podobně jako on začne odlepovat i dýha.
• Nerez - Patří mezi velmi přitažlivé a trvanlivé povrchové úpravy. Velkým plusem je fakt, že jej můžete kombinovat prakticky s jakýmkoli jiným materiálem. Slabinou je nutnost častého čištění a náchylnost ke škrábancům.
• Sklo - Nic nevytvoří snáze dojem vzdušnosti a otevřenosti prostoru. Z bezpečnostních důvodů, zejména pokud jsou v domácnosti malé děti, je nutné používat dražší tvrzené sklo.
Foto: Ondřej Polák
