Ministerstvo financí loni vyplatilo na podpoře stavebního spoření necelých 13,3 miliardy korun, což je v meziročním srovnání zhruba o miliardu méně. Počet nově uzavřených smluv přitom loni stavebním spořitelnám klesl o 18,5 procenta na 575.292. Vyplývá to z dat ministerstva financí o stavebním spoření za loňský rok, které má ČTK k dispozici.
Jak již dnes informovaly Hospodářské noviny, výdaje státu na stavební spoření neklesají tak rychle, jak si v minulosti představovali ministři financí. Příčinou je totiž stále vysoký počet starých smluv s maximální státní podporou 4500 Kč. Od roku 2004 je přitom maximální podpora 3000 korun ročně.
ČTĚTE TAKÉ: Místo tiskárny vyrostou na Praze 5 nové byty
Celkový počet smluv o stavebním spoření ke konci roku 2009 klesl podle údajů MF o 2,8 procenta na 4,93 milionu. Spořitelny podle údajů MF evidovaly ke konci loňského roku přes 988 tisíc úvěrů, což představuje meziroční nárůst přibližně o dvě procenta. Celkový objem těchto úvěrů vzrostl loni přibližně o 40 miliard korun na celkových 267,5 miliardy korun.
Tento vývoj se pak následně podle MF projevil i v nárůstu poměru objemu úvěrů a naspořené částky. Ke konci roku 2009 se zvýšil na 64,4 procenta z předchozích 56,7 procenta.
Pokud by v České republice stavební spoření neexistovalo, trh s bydlením by podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého v loňském roce propadl celkově mnohem dramatičtěji.
"Lidé si půjčili o 40 procent méně peněz u hypotečních bank, ovšem pouze o 11 procent méně úvěrů od stavebních spořitelen. Díky konstrukci a stabilitě stavebního spoření mohli lidé i v době krize rekonstruovat a modernizovat podfinancovaný bytový fond. Přitom tento fungující systém stál státní rozpočet o miliardu korun méně než v roce 2008!" uvedl Šedivý. Podle údajů ČTK loni stavební spořitelny půjčily na bydlení úvěry za 66,4 miliardy korun.
Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů - z vkladů těch klientů, co si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceny peněz na mezibankovním trhu.
Foto: Robert Zlatohlávek
