Ruský prezident Dmitrij Medveděv osobně zasáhl do sporu okolo chystané stavby mrakodrapu plynárenského gigantu Gazprom v Petrohradu, která budí obavy o příští podobu historického města na Něvě.
Medveděv podle dnešního vydání listu Kommersant podpořil požadavek Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) pozastavit přípravu stavby a přehodnotit její výšku.
Výstavba kontroverzního mrakodrapu Ochta-centrum v někdejší ruské metropoli dostala zelenou loni na podzim, kdy petrohradská gubernátorka Valentina Matvijenková podepsala dekret, který výstavbu 403 metrů vysoké budovy povoluje nehledě na protesty části odborné veřejnosti a varování UNESCO, že Petrohrad by mohl být vyškrtnut ze seznamu památek světového kulturního dědictví.
ČTĚTE TAKÉ: Krize? V Moskvě vyrůstá největší mrakodrap Evropy
"Sklem obložená budova o 77 poschodích bude mistrovským dílem architektury, na něž budou příští generace hrdé," prohlásila tehdy Matvijenková. Právě její dekret poskytl stavbě výjimku z pravidla, podle něhož nesmějí v Petrohradě vznikat výškové stavby, aby nenarušily výjimečné historické panorama města.
Mezitím ale na výhrady UNESCO upozornil prezidenta šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. "Prezident nám dal přísné pokyny zajistit bezpodmínečné dodržení mezinárodních závazků Ruské federace, obsažených v konvenci UNESCO," uvedl šéf ruských památkářů Alexandr Kibovskij.
Petrohradské úřady se zatím zdržují komentáře. Ale památkáři předpokládají, že gubernátorka si sotva dovolí ignorovat prezidentovo stanovisko a nejspíš dobrovolně odvolá své rozhodnutí.
Dílo ze skla, betonu a oceli mělo stát 60 miliard rublů (asi 39 miliard Kč). Náklady původně měla platit petrohradská radnice jako bonus za přestěhování ropného koncernu Gazpromněft i s daňovými výnosy do města nad Něvou, ale v krizi je na sebe vzal státní monopol. Stavba u řadových Petrohraďanů nebudila velké nadšení, mrakodrap mezitím překřtili na "kukuřičný klas" nebo "zapalovač na cigarety".
Foto: Profimedia
